Řecko a Makedonie zuří: Kreml chce za každou cenu zabránit rozšíření NATO o Balkán

Řeckou vládu už dlouhodobě nenechává klidnou, když vidí, jakým způsobem vede zahraniční politiku Kreml ve vztahu k Balkánu. Jediné, oč mu podle řeckého ministra zahraničí Nika Kotzia jde, je za každou cenu zabránit, aby se NATO rozšiřovalo o země jihovýchodní Evropy, což je ale podle řeckého resortu zahraničí jasným porušením svrchovanosti národních států. "Rusko si stále neuvědomuje, že si nemůže dovolit nerespektovat národní zájmy jiného státu jenom proto, že je silnější," zdůraznil Kotzias v rozhovoru pro řecké noviny Syntakton.

Poté, co se Řecko rozhodlo vyhostit dva ruské diplomaty kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí země, když se pokoušeli bojkotovat dohodu mezi Athénami a Skopje v 27letém sporu o užívání názvu Makedonie, objevily se spekulace o rostoucím řecko-ruském napětí. Kotzias tehdy na otázku, zda se obává zhoršení vztahů mezi Athénami a Moskvou, odpověděl, že jsou na prvním místě zájmy řeckých občanů.

"Řecko se zcela jasně rozhodlo vyslat zprávu všem zemím, západním i východním, spojencům i nepřátelům, že každý, kdo se jakýmkoli způsobem pokusí podrývat principy národní suverenity, musí počítat s patřičnými následky," varoval řecký resort zahraniční prostřednictvím Tiskové agentury v Athénách.

Důvodem, proč se Rusko prostřednictvím své diplomacie, jakož i dvou osob, jimž byl zakázán vstup na území Řecka, pokusilo sabotovat dohodu končící dlouhotrvající spor o název sousední Makedonie, je fakt, že se jednalo o podmínku makedonského členství v NATO. Řecký premiér Alexis Tsipras se proto domníval, že se Kreml pokouší zabránit dalšímu rozšiřování NATO na východ, a proto se kvůli obavám o národní zájmy rozhodl podniknout toto opatření.

K vyhošťování ruských diplomatů došlo v téměř celém světě, včetně ČR, také v souvislosti s útokem na bývalého ruského špióna Sergeje Skripala a jeho dceru Julii v britském Salisbury. Historické dohady o Makedonii nakonec ukončil kompromis mezi řeckým premiérem Alexem Tsiprasem a makedonským premiérem Zoranem Zaevem, podle něhož se bude Makedonie nově jmenovat "Republika Severní Makedonie". K plné ratifikaci nového zájmu však ještě nedošlo, protože musí být posvěcená jak národními parlamenty, tak v případě Makedonie i referendem.

Rusko se podle analytiků bude snažit zabránit jakýmkoli způsobem, aby se NATO i EU rozšiřovaly o balkánský poloostrov, který stále považuje za svou sféru vlivu. "Moskva je zcela odhodlaná zabránit další expanzi NATO v jihovýchodní Evropě. Většina zahraničních pozorovatelů se však domnívá, že svou pozornost zaměří zejména na Makedonii, nikoli na Řecko," řekl James Ker-Lindsay, specialista na Balkán působící na London School of Economics. Nutno podotknou, že je Řecko členem NATO už od roku 1952 poté, co se mu v roce 1949 podařilo potlačit komunistické povstání, v jehož důsledku se mohlo stát součástí Východního bloku. 

Minulý týden obvinil makedonský premiér Zoran Zaev řecko-ruské podnikatele z podpory nacionalistických a protizápadních skupin, kteří v zemi pořádají rozsáhlé násilné demonstrace proti vládní politice. Podle makedonských úřadů získali místní proruští podnikatelé podporu 300 tisíc euro na kampaň před referendem o přejmenování země, které je neoddělitelnou součástí dohody s Řeckem, a tudíž vstupenkou do NATO. Makedonská sociálně demokratická vláda se obává, že se Rusko pokusí narušit průběh referenda, aby dosáhlo negativního výsledku.