Přijdou po Janovu další katastrofy? Problémy mají mosty po celém světě, varuje Economist

Střecha římského Pantheonu, která je největší železobetonovou kupolí na světě, byla dokončena kolem roku 125 za císaře Hadriána. Betonové stavby se ale mohou také zřítit. Ačkoli je ještě brzy na to říci, co bylo příčinou pádu janovského Morandiho mostu, jenž byl dokončen v roce 1967, jedno je jisté: něco bylo špatně. Píše to britský týdeník The Economist.

V Itálii již ukazují prstem na viníky: správce mostu, architekta, místní i zahraniční politiky. Janovská tragédie ale v sobě nese varování platné nejen pro Itálii. Druh betonu zpevněného ocelí se nachází ve všech možných stavbách. 

Vyztužování betonu se dělá tak, že se do něj vloží ocelové tyče. Vlivem počasí a v důsledku vibrací způsobených dopravou, pohybu základů stavby a dalších příčin se v betonu mohou objevit drobné praskliny. Ty umožní pronikání vody do stavby. Voda se může dostat až ke kovu uvnitř betonu a způsobit korozi. Tento proces může stavbu výrazně narušit. 

Hrozbu zhoršování stavu související se železobetonem může urychlit mnoho různých faktorů, v první řadě fušeřina. Mnoho mostů vybudovaných v 60. letech dnes také musí čelit většímu zatížení, než pro jaké byly projektovány. Je to dáno rostoucím objemem dopravy, většími auty a těžšími náklaďáky. Roli může hrát částečně také extrémní počasí, v neposlední řadě proto, že beton se rozpíná, když se zahřeje, a smršťuje, když je vystaven chladu. Základy mostu mohou narušit záplavy.

Za normálních okolností většina mostů postavených ze železobetonu ale různým událostem odolá. Pokud ale byly narušeny a úřady to při pravidelných kontrolách nezjistily a nezjednaly nápravu, o záruce bezpečnosti se už nedá mluvit.

Jedna letošní zpráva konstatovala, že více než 54.000 z 613.000 mostů v Americe má stavební nedostatky. Tyto ošemetné mosty jsou překračovány 174milionkrát denně.