Druhé referendum o brexitu? Podporu nemá jenom v Británii, ale i ve Španělsku

"Kdybych já byl na místě Theresy Mayové, okamžitě bych se snažil vyvolat druhé referendum, a to bez dalšího přemýšlení," řekl Sánchez v rozhovoru pro server Politico.eu. Ačkoliv jiní evropští lídři pravidelně vyjádřili svou lítost nad brexitem, téměř nikdo z nich si netroufl vyzvat britskou vládu k vypsání dalšího hlasování. Buď jim přišlo kontroverzní se takto otevřeně míchat do vnitřních záležitostí Velké Británie, anebo ještě pamatovali, jak Irsko po neúspěšném prvním referendu o ratifikaci Lisabonské smlouvy, okamžitě uspořádalo druhý plebiscit, v němž už se irští voliči rozhodli "správně". Jedinými státníky, kteří otevřeně vyzvali Londýn, aby umožnil britským voličům ještě přehodnotit své rozhodnutí, byli český premiér Andrej Babiš a maltský premiér Joseph Muscat. 

Přestože většina průzkumů veřejného mínění ukazuje navzdory neúspěšným vyjednáváním mezi Londýnem a Bruselem, že by v případě druhého referenda hlasovala "remain" pouze těsná většina voličů, pokud vůbec, a to napříč všemi volebními obvody, podpora dalšího hlasování minimálně o podmínkách brexitu má u Britů velkou podporu. Všanc tomu dala i nesmlouvavá politika Theresy Mayové, která tuto myšlenku rázně odmítla, a abdikace britského ministra zahraničí Borise Johnsona. Oba tyto faktory stály za masovou demonstrací v Londýně, jíž se účastnilo téměř 700 tisíc lidí.

Johnson, ač zastánce brexitu, sám přiznal, že Mayová nedělá svou politiku vůbec dobře, a že zemi svým jednáním nutí k volbě mezi "vazalstvím" a "chaosem". Obojí patrně nikomu neprospívá. Sám proto řekl, že když premiérka nedokáže vyjednávat s Bruselem, měli by mít voliči právo minimálně rozhodnout o tom, zda souhlasí s postavením Británie mimo EU. Jak moc má být brexit tvrdý? Má se zavést vízová povinnost vůči členským zemím? Má Británii zůstat zachován přístup k celní unii a volnému trhu? Kolik za to bude muset platit? Například Norsko sice není členem EU, ale může čerpat jejích výhod výměnou za to, že bude štědře přispívat do jejích fondů. Mohou si ale Britové dovolit a vydat se norskou cestou?

Ale zpět k Sánchezovi. Podle socialistického premiéra nezasáhne odchod Velké Británie z EU pouze Brity, ale i celou Evropu. "Je pravda, že se momentálně nacházíme ve fázi podpisu dohody o přechodné době. I přesto bych ale rád viděl ochotu britské vlády alespoň vyvolat druhé referendum o brexitu. Nemyslím teď, ale v dohledné budoucnosti, aby měla ještě pořád šanci vrátit se zpět do EU," řekl Sánchez. K faktickému opuštění EU dojde sice už v březnu 2019, ale Velká Británie zůstane ve fázi takzvané přechodné doby, kdy jí zůstanou zachovány všechny benefity členství v EU, a kdy se bude dále jednat o jejím dalším postavení. Druhé hlasování by to ale mohlo ještě zvrátit.

Sánchez se možná obává i o osud španělské ekonomiky, která přeci jenom žije z cestovního ruchu. Tvrdý brexit by mohl vyústit v odliv britských turistů, kteří tvoří podstatnou část zahraniční klientely, a tím pádem mít negativní dopad i na samotné Španěly. Zemi momentálně zmítá vysoká míra nezaměstnanosti, nízké důchody, problém s katalánskými separatisty a v neposlední řadě i korupční a jiné skandály předchozího španělského premiéra Mariana Rajoye.

Britští i evropští vyjednávači pracovali celý víkend na dokončení definitivního dokumentu o podmínkách brexitu. Ten musí ratifikovat nejen Londýn, ale i všechny parlamenty členských zemí. Z tohoto důvodu si někteří politici myslí, že by přeci jenom bylo druhé referendum tím nejlepším možným řešením, pokud se Mayové nepodaří získat dostatečnou podporu pro její verzi odchodu z EU. Mayová se toho samozřejmě bojí jako čert kříže, protože by to mohlo znamenat pád její vlády, která je už beztak po předčasných volbách velmi nestabilní, a musí se opírat o hlasy severoirských unionistů, kteří na ní taktéž velmi tlačí, protože se obávají o další eskalaci konfliktu v Severním Irsku.

Pokud nebude Belfast spokojený s podmínkami brexitu, může hrozit i jeho připojení k Dublinu. Zavedení hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem by mohlo mít za následek rozdělení nejen celých rodin, nýbrž i samotných budov, z nichž část stojí na irské straně, a zbytek na severoirské straně. Je v něčím zájmu stavět další bariéry mezi lidmi? Nepoučili jsme se snad téměř 30 let od pádu berlínské zdi, že něco takového nikomu neprospívá?

Politologové jsou však toho názoru, že pád konzervativní vlády Theresy Mayové je nevyhnutelný. Ať už se stane cokoliv, postavení Velké Británie po odchodu z EU bude nepříznivé, a případný další návrat jí už nezajistí tak výhodné podmínky, jako tomu bylo doposud. I z tohoto důvodu by nebylo špatné spekulovat, zda by Mayová neměla přeci jenom se smířit se svým osudem, a případným druhým referendem o brexitu se ještě snažit zachránit, co se dá. Čí hájí zájmy? Britské, nebo své osobní?