Rakousko ostře proti kvótám: Shoda na Dublinu nebude, dokud bude přerozdělování povinné

Končící rakouské předsednictví tak v zásadě přiznává, že se mu nepodařilo splnit úkol, který dostalo od šéfů států a vlád osmadvacítky na jejich summitu letos v červnu. "Debaty a několikaměsíční snahy nyní jasně ukazují, že zůstává nemožné dosáhnout konsenzu na Dublinu, jak žádá Evropská rada, pokud bude přístup související se solidaritou dál založen na povinném přerozdělování," napsali rakouští diplomaté v dokumentu, který má ČTK k dispozici.

O návrhu Evropské komise (EK) na reformu dublinského systému, který v unii určuje, kdo je zodpovědný za vyřizování žádostí o azyl, diskutují členské státy od jara 2016. Komise do původní podoby návrhu zapracovala jako krizovou variantu pro případ výrazného migračního tlaku na jednu členskou zemi mechanismus povinného přerozdělování do dalších států tak, aby zasažený člen EU situaci dokázal zvládnout.

Část zemí, včetně České republiky a dalších států ze střední a východní části EU, ale dlouhodobě a jednoznačně odmítá jakoukoliv formu povinného přerozdělování. Několik po sobě jdoucích předsednických zemí se pokoušelo věc odblokovat různými úpravami parametrů návrhu, nikdo ale nebyl úspěšný. Naopak zemím jako je Česko se podařilo do závěrů summitu EU prosadit zmínku o potřebě konsenzuální shody všech států EU na reformě. Poprvé se taková formulace v závěrech summitu objevila v říjnu 2017, kdy Českou republiku zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka.

Zásadně odlišné postoje zemí k reformě azylového systému vedly k tomu, že zatím nejsou přijaty ani ostatní návrhy, které v souvislosti s migrací komise státům a Evropskému parlamentu (EP) předložila. Země, včetně Česka, ale argumentují vzájemnou provázaností těchto právních textů.

Evropská komise míní, že k přijetí je nyní připraveno pět ze sedmi návrhů. V úterý navrhla tuto pětici přijmout co nejrychleji a zbytek - včetně reformy dublinského systému - odsouhlasit po dalších diskusích ještě do nadcházejících voleb do europarlamentu plánovaných na květen příštího roku. Podle diplomatů ale není příliš pravděpodobné, že by s tím nyní členské země EU souhlasily.

Rakousko, které předsednickou roli na přelomu roku předá Rumunsku, v dokumentu přibližuje svou vlastí variantu řešení. Tou by podle Vídně mohl být šířeji koncipovaný přístup, kdy by státy svou solidaritu s ostatními zeměmi bloku trvale prokazovaly například podporou vnějších akcí EU při spolupráci se třetími zeměmi či pomocí při ochraně vnější hranice tak, aby unie mohla migračním krizím účinně předcházet.

Státy by si mohly vybrat, na čem se chtějí podílet, nesměly by ale zůstat stát úplně mimo společné úsilí. "V tomto kontextu by bylo správné, aby členské státy hrály roli odpovídající konkrétním výzvám v jejich regionálním prostředí," uvedli rakouští diplomaté. V krizové situaci by se pak země mohly na přerozdělování migrantů - a tedy na úlevě od zátěže jiných států EU - podílet na dobrovolném základě.