Bilance sobotních protestů: Ve Francii demonstrovalo 136 tisíc lidí, 2000 bylo zadrženo

Dnes se ve francouzské metropoli uklízelo. Památky, jako je Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítaly návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítaly škody a opravovaly rozbité výlohy. "Člověk může mít pochopení pro hnutí žlutých vest, ale toto je nepřijatelné," stěžoval si agentuře Reuters majitel obchodu s nábytkem v centru Paříže.

Elysejský palác dnes oznámil, že se prezident Macron, který se již delší dobu neobjevil na veřejnosti, v pondělí dopoledne setká se zástupci pěti nejdůležitějších odborových organizací, zaměstnavatelů a také s předními politiky. Na schůzku by měli podle listu Le Figaro dorazit mimo jiné předsedové Národního shromáždění a Senátu a také nejméně osm ministrů a premiér Édouard Philippe. V osm hodin večer pak Macron vystoupí v televizi s projevem "k národu". Podle Elysejského paláce učiní prezident "důležitá" oznámení ve vztahu k protestům žlutých vest.

Francouzský ministr financí Bruno La Maire dnes řekl, že protesty mají závažný dopad na ekonomiku země a že je kvůli nim třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.

Policisté v Paříži v sobotu během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo zranění. Zhruba tisíc osob policie zadržela, z toho bylo 900 dospělých a sto nezletilých.

Sobotní násilnosti v Paříži, kde panovala mimořádná bezpečnostní opatření, nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích, neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru "za odvahu a mimořádnou profesionalitu" poděkoval prezident Macron.

Hnutí takzvaných žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu upustila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich Macronovi vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho "prezidentem bohatých".

Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu protesty do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Podle něj je "směšná a extrémně drahá" a je načase ji zrušit. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian mu dnes vzkázal, aby se nepletl do vnitropolitických záležitostí Francie.