Zástupci evropských médií podpořili další výzvu, která se týká připravované evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu a má přimět internetové giganty, aby se s médii podělily o část zisků z reklamy. Autorem výzvy je opět zpravodaj francouzské agentury AFP Sammy Ketz, který varuje, že internetové společnosti se snaží chystanou evropskou legislativu změnit ve svůj prospěch tak, aby platby autorům za obsah co nejvíce omezily.
Sdělovací prostředky napříč Evropou dnes zveřejnily Ketzův dopis, v němž novinář naléhá na evropské poslance, členské země EU a Evropskou komisi, aby nepodlehli silnému tlaku internetových společností.
Ty se podle něj v současnosti zaměřují zejména na to, aby v nové směrnici o autorských právech na internetu prosadily některé změny. Konkrétně se podle zpravodaje AFP snaží, aby je legislativa nenutila platit za zveřejňování úryvků či titulků, aby se platby za autorský obsah netýkaly tiskových agentur a aby se zkrátila ochranná lhůta pro autorská práva.
"Před necelými třemi měsíci... odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný halíř těm, kdo zprávy vytvořili," píše Ketz. "V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout 'krátké úryvky', 'faktické zprávy' nebo 'titulky', zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva," varuje reportér.
Proti směrnici o autorských právech na internetu se od počátku ostře stavěly zejména společnosti Facebook a Google. Obě firmy tvrdí, že nová úprava by ohrozila volný přístup lidí k internetu. Média ovšem mají za to, že firmy využívají zdarma obrovské množství jejich zpráv, aniž by se pak s jejich autory rozdělily o zisky od inzerentů, které i na tyto zprávy a s nimi spojenou vyšší návštěvnost stránek lákají.
Internetové firmy nyní chtějí prosadit alespoň to, aby nemusely platit za zveřejnění krátkých úryvků ze zpráv. Podle Ketze by ale takový ústupek ohrozil samu podstatu směrnice. "Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří milióny interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele," domnívá se novinář. Stejně škodlivé by podle něj bylo, kdyby se směrnice netýkala obsahu vytvářeného tiskovými agenturami a kdyby zkrátila ochrannou lhůtu autorského práva na jeden rok.
Evropský parlament směrnici o autorských právech schválil v prvním čtení v září. Nyní o jejím znění debatují zástupci členských států, EP a Evropské komise. O upraveném textu by měli europoslanci znovu rozhodovat počátkem příštího roku.
K výzvě, která vyšla také v českých médiích, se připojilo více než 100 novinářů z 27 evropských zemí včetně ČR, mezi nimi řada nositelů národních i mezinárodních novinářských ocenění. Svůj podpis připojila i šéfredaktorka ČTK Radka Marková.
Související
Na Ukrajině zemřel další novinář, nepřežil raketový útok nedaleko od Bachmutu
USA oficiálně potvrdily odchod ze Světové zdravotnické organizace
agentura AFP , autorská práva , internet
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák