Zástupci evropských médií podpořili další výzvu, která se týká připravované evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu a má přimět internetové giganty, aby se s médii podělily o část zisků z reklamy. Autorem výzvy je opět zpravodaj francouzské agentury AFP Sammy Ketz, který varuje, že internetové společnosti se snaží chystanou evropskou legislativu změnit ve svůj prospěch tak, aby platby autorům za obsah co nejvíce omezily.
Sdělovací prostředky napříč Evropou dnes zveřejnily Ketzův dopis, v němž novinář naléhá na evropské poslance, členské země EU a Evropskou komisi, aby nepodlehli silnému tlaku internetových společností.
Ty se podle něj v současnosti zaměřují zejména na to, aby v nové směrnici o autorských právech na internetu prosadily některé změny. Konkrétně se podle zpravodaje AFP snaží, aby je legislativa nenutila platit za zveřejňování úryvků či titulků, aby se platby za autorský obsah netýkaly tiskových agentur a aby se zkrátila ochranná lhůta pro autorská práva.
"Před necelými třemi měsíci... odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný halíř těm, kdo zprávy vytvořili," píše Ketz. "V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout 'krátké úryvky', 'faktické zprávy' nebo 'titulky', zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva," varuje reportér.
Proti směrnici o autorských právech na internetu se od počátku ostře stavěly zejména společnosti Facebook a Google. Obě firmy tvrdí, že nová úprava by ohrozila volný přístup lidí k internetu. Média ovšem mají za to, že firmy využívají zdarma obrovské množství jejich zpráv, aniž by se pak s jejich autory rozdělily o zisky od inzerentů, které i na tyto zprávy a s nimi spojenou vyšší návštěvnost stránek lákají.
Internetové firmy nyní chtějí prosadit alespoň to, aby nemusely platit za zveřejnění krátkých úryvků ze zpráv. Podle Ketze by ale takový ústupek ohrozil samu podstatu směrnice. "Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří milióny interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele," domnívá se novinář. Stejně škodlivé by podle něj bylo, kdyby se směrnice netýkala obsahu vytvářeného tiskovými agenturami a kdyby zkrátila ochrannou lhůtu autorského práva na jeden rok.
Evropský parlament směrnici o autorských právech schválil v prvním čtení v září. Nyní o jejím znění debatují zástupci členských států, EP a Evropské komise. O upraveném textu by měli europoslanci znovu rozhodovat počátkem příštího roku.
K výzvě, která vyšla také v českých médiích, se připojilo více než 100 novinářů z 27 evropských zemí včetně ČR, mezi nimi řada nositelů národních i mezinárodních novinářských ocenění. Svůj podpis připojila i šéfredaktorka ČTK Radka Marková.
Související
Na Ukrajině zemřel další novinář, nepřežil raketový útok nedaleko od Bachmutu
USA oficiálně potvrdily odchod ze Světové zdravotnické organizace
agentura AFP , autorská práva , internet
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost
před 1 hodinou
V 91 letech zemřel Dušan Holý, uznávaný profesor, zpěvák, etnolog a muzikolog
před 3 hodinami
Před 40 lety došlo k největší průmyslové havárii v historii. Spor o Bhópálskou katastrofu opět ožívá
před 4 hodinami
Kojenecké ústavy definitivně skončily. Stát je ke konci roku zavřel
před 4 hodinami
Střelba v New Yorku: Před nočním klubem bylo zraněno 10 lidí
před 5 hodinami
Pokud stát nedokáže zaručit bezpečnost letů, měl by uzavřít své nebe pro civilní dopravu, míní expert
před 6 hodinami
Trump po útoku v New Orleans: Vidíte, že jsem měl pravdu
před 7 hodinami
Helena Zeťová podle kriminalistů zřejmě nespáchala sebevraždu
před 7 hodinami
Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU
před 8 hodinami
Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti
před 8 hodinami
Moldavsko čelí po utáhnutí kohoutků plynu z Ruska energetické krizi
před 9 hodinami
Před Trumpovým hotelem v Las Vegas vybuchl Muskův cybertruck
před 10 hodinami
Válka na Ukrajině se stává pro Kyjev stále těžší. S Putinem ale nechce jednat, dokud za ni Rusko nezaplatí
před 12 hodinami
Předpověď počasí na příští týden: Teploty se rapidně propadnou
včera
Bývalý fotbalista Luděk Mikloško oznámil, že má rakovinu. Chemoterapii ale podstupovat nehodlá
včera
Oštěpařka Ogrodníková přerušuje kariéru. Oznámila, že čeká dítě
včera
Problém pro Barcelonu. Do silvestrovské půlnoci nezaregistrovala mistra Evropy Olma
včera
Terorista z New Orleans byl armádní veterán. U sebe měl vlajku Islámského státu
včera
Internet je na nohou. Elon Musk si na síti X změnil jméno
včera
Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy
Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.
Zdroj: Libor Novák