Chcete naše zprávy, plaťte za ně. Evropská média podpořila další výzvu na ochranu autorských práv

Zástupci evropských médií podpořili další výzvu, která se týká připravované evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu a má přimět internetové giganty, aby se s médii podělily o část zisků z reklamy. Autorem výzvy je opět zpravodaj francouzské agentury AFP Sammy Ketz, který varuje, že internetové společnosti se snaží chystanou evropskou legislativu změnit ve svůj prospěch tak, aby platby autorům za obsah co nejvíce omezily.

Sdělovací prostředky napříč Evropou dnes zveřejnily Ketzův dopis, v němž novinář naléhá na evropské poslance, členské země EU a Evropskou komisi, aby nepodlehli silnému tlaku internetových společností.

Ty se podle něj v současnosti zaměřují zejména na to, aby v nové směrnici o autorských právech na internetu prosadily některé změny. Konkrétně se podle zpravodaje AFP snaží, aby je legislativa nenutila platit za zveřejňování úryvků či titulků, aby se platby za autorský obsah netýkaly tiskových agentur a aby se zkrátila ochranná lhůta pro autorská práva.

"Před necelými třemi měsíci... odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný halíř těm, kdo zprávy vytvořili," píše Ketz. "V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout 'krátké úryvky', 'faktické zprávy' nebo 'titulky', zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva," varuje reportér.

Proti směrnici o autorských právech na internetu se od počátku ostře stavěly zejména společnosti Facebook a Google. Obě firmy tvrdí, že nová úprava by ohrozila volný přístup lidí k internetu. Média ovšem mají za to, že firmy využívají zdarma obrovské množství jejich zpráv, aniž by se pak s jejich autory rozdělily o zisky od inzerentů, které i na tyto zprávy a s nimi spojenou vyšší návštěvnost stránek lákají.

Internetové firmy nyní chtějí prosadit alespoň to, aby nemusely platit za zveřejnění krátkých úryvků ze zpráv. Podle Ketze by ale takový ústupek ohrozil samu podstatu směrnice. "Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří milióny interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele," domnívá se novinář. Stejně škodlivé by podle něj bylo, kdyby se směrnice netýkala obsahu vytvářeného tiskovými agenturami a kdyby zkrátila ochrannou lhůtu autorského práva na jeden rok.

Evropský parlament směrnici o autorských právech schválil v prvním čtení v září. Nyní o jejím znění debatují zástupci členských států, EP a Evropské komise. O upraveném textu by měli europoslanci znovu rozhodovat počátkem příštího roku.

K výzvě, která vyšla také v českých médiích, se připojilo více než 100 novinářů z 27 evropských zemí včetně ČR, mezi nimi řada nositelů národních i mezinárodních novinářských ocenění. Svůj podpis připojila i šéfredaktorka ČTK Radka Marková.

Související

Více souvisejících

agentura AFP autorská práva internet

Aktuálně se děje

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

včera

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

18. září 2026 21:06

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

18. září 2026 19:48

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy