Hoří motorky i popelnice, policie zasahuje. Ve Francii opět protestovaly Žluté vesty

Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest dnes opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Ten jejich počínaní dnes večer označil za útok na republiku. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu. Policie mosty zatarasila a použila slzný plyn, aby demonstrantům zabránila dostat se k budově Národního shromáždění.

Dnes již osmá protestní sobota se konala několik dní po zatčení jednoho z mediálně nejznámějších představitelů žlutých vest Erika Droueta.

Macron dnes večer na twitteru odsoudil "extrémní násilí" žlutých vest a označil jej za útok na republiku. "Extrémní násilí opět přišlo zaútočit na republiku, její ochránce, představitele, symboly," napsal francouzský prezident a demonstranty požádal, aby protesty ukončili a vyzval je k "debatě a dialogu".

Protestující se začali scházet v různých francouzských městech dopoledne při první své mobilizaci v roce 2019. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner‏ oznámil, že po celé Francii protestovalo 50.000 lidí. Doplnil, že demonstranti svou účastí zcela jistě nereprezentují většinu Francie. Jen v Paříži podle dřívějšího sdělení policie demonstrovalo 3500 lidí a 24 osob bylo v hlavním městě zadrženo. Minulou sobotu ve Francii demonstrovalo asi 32.000 lidí.

Už od poloviny listopadu lidé demonstrují proti restriktivní fiskální a sociální vládní politice, kterou považují za nespravedlivou, 17. listopadu se protestů zúčastnilo 282.000 osob.

Macronova vláda, kterou protesty oslabily, tento týden označila demonstranty za agitátory, jejichž cílem je svrhnout vládu. Demonstranti, z nichž značnou část tvoří lidé s nižšími příjmy, mezitím nadále upozorňují na vysoké ceny a tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým. Aktivisty tento týden také pobouřilo středeční zadržení kontroverzního představitele žlutých vest Erica Droueta, který pak strávil mnoho hodin ve vazbě.

Tisícovky demonstrujících dnes vyšly do ulic měst jako Lyon, Bordeaux, Rouen, Montpellier nebo Beauvais. V Lyonu žluté vesty zablokovaly rušnou dálnici A7. V Nantes, Lille a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté.

V Paříži demonstranti uskutečnili průvod mezi Champs-Élysées a Burzovním náměstím a část se vydala k Národnímu shromáždění. Na Champs-Élysées lidé skandováním požadovali Macronovu demisi. "Budeme tu demonstrovat každou sobotu, bude to pokračovat po celý rok 2019," ujišťovala prostřednictvím megafonu jedna z mluvčích hnutí.

Po poledni byly zaznamenány první potyčky mezi protestujícími a pořádkovými silami. Na nábřeží Seiny poblíž pařížské radnice demonstranti podle AFP házeli předměty na policii, která odpověděla slzným plynem. Následně podle francouzského zpravodajského webu Le Parisien se demonstranti střetli s pořádkovými silami na mostě pro pěší Léopolda Sédara Senghora přes Seinu, odkud mířili dále k Národnímu shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu. Zastaveni byli podle webu asi 200 metrů od budovy. U lávky a poblíž muzea d´Orsay rovněž krátce hořela loď, na které je restaurace. Hasiči ale požár uhasili.

Demonstrující rovněž zapálili skútry, popelnice a další předměty na bulváru Saint-Germain poblíž kostela Saint Germain des Prés v centru města. V nedaleké ulici rue de Balzac zapálili automobil.

Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně pronikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice. Griveaux v prohlášení uvedl, že demonstranti rozbili dveře ministerstva a také zničili dvě auta, agresi přitom označil za neakceptovatelnou.

Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner‏ již odpoledne na twitteru oznámil, že svolal na videokonferenci představitele bezpečnostních sil a prefekty. Zároveň v tweetu vyzval demonstranty, aby respektovali zákon a chovali se zodpovědně.

V podvečer se asi 400 demonstrujících přesunulo na Champs-Elysées, kde se snažili blokovat dopravu. Podle Le Parisien policie proti nim nasadila vodní dělo.

Protesty ve Francii pokračují i přesto, že prezident Macron na konci minulého roku ohlásil ústupky. Přistoupil i na původní hlavní požadavek demonstrantů zrušit chystané zdanění pohonných hmot a slíbil opatření na zvýšení kupní síly a debatu o požadavcích demonstrantů.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie demonstrace ve Francii Éric Drouet (žluté vesty)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 7 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 8 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 9 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Aktualizováno před 12 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy