Lichtenštejnové by spor s Českou republikou, který se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu. V rozhovoru poskytnutém ČTK u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle něj v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.
"Byli bychom raději, kdybychom nemuseli ty žaloby podávat, neboť jsme toho názoru, že je v zájmu Česka i Lichtenštejnska najít politické řešení této otázky, která je v našich vztazích dlouho otevřená," řekl princ Alois, který v roce 2004 převzal většinu pravomocí svého otce, knížete Hanse Adama II.
Nadace knížete z Lichtenštejna podala loni v prosinci k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, jenž podle ní neoprávněně užívá český stát. Týká se to tisíců hektarů pozemků polí a lesů, ale také pěti moravských zámků včetně Lednice, Valtic či Velkých Losin, které Lichtenštejnům po druhé světové válce zkonfiskovalo Československo na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.
Podle československých úřadů se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil ve 30. letech minulého století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální, a jeho označení za Němce tak bylo účelové.
Žaloby podané na konci loňského roku se týkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru uveden coby vlastník stát. Nadace neusiluje podle jejích zástupců o pozemky patřící krajům, obcím či soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.
Podle prince Aloise donutila Nadaci k rozhodnutí podat žaloby změna v českém občanského zákoníku, který nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku na majetek. Aby nebyly nároky promlčeny, musela Nadace žaloby podat do konce roku 2018. "Proto jsme s velkou lítostí museli tento krok učinit," vysvětlil rozhodnutí princ.
Letošní rok se ponese v Lichtenštejnsku ve znamení oslav tří set let knížectví, které vzniklo spojením panství Schellenberg a Vaduzského hrabství. V září uplyne také deset let od obnovení diplomatických vztahů mezi Českem a Lichtenštejnskem, kterému dlouho bránily právě majetkové spory.
Podle prince Aloise se vztahy obou zemí vyvíjejí dobře a spolupráce kvete v mnoha oblastech včetně politiky, hospodářství, kultury a vzdělávání. "Jsem přesvědčen, že budeme moci i v budoucnu činit další pozitivní kroky," řekl lichtenštejnský regent v rozhovoru s ČTK. Zároveň připustil, že nevyřešené majetkové spory vztahy komplikují. "Samozřejmě by nás potěšilo, kdybychom v zájmu a ve prospěch obou (zemí) našli nějaké řešení této otevřené otázky," zdůraznil.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tam rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.
Související
Lichtenštejnové podali žalobu na Česko, žádají vydání nemovitostí
Nároky Lichtenštejnů v Česku? Jednat je možné až po výroku Ústavního soudu, tvrdí ministerstvo
Alois z Lichtenštejna , lichtenštejnsko , restituce , Česká republika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 2 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 3 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 4 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 5 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 7 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě