lichtenštejnsko

Vídeň

Rakousko má přes 14 tisíc nakažených, ekonomické dopady covid-19 jsou tvrdé

Počet nakažených koronavirem v Rakousku přesáhl hranici 14.000. Dnes to na svém webu oznámilo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Alpská republika mezitím jako jedna z prvních zemí v Evropě přikročila k uvolňování karanténních opatření, dnes se otevřely obchody do 400 metrů čtverečních prodejní plochy a také hobbymarkety a zahradnictví. Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober vyzval obyvatele, aby nadále dodržovali preventivní opatření.
Ilustrační foto

Rakousko zavádí roušky povinně, kancléř Kurz dal za příklad Česko

Rakousko chce začít po Velikonocích postupně rušit přísná opatření, která přijalo v boji proti šíření koronaviru. Předběžný plán zmírnění krizových opatření dnes na tiskové konferenci představil kancléř Sebastian Kurz, podle kterého bude ale záležet na tom, jak se lidé budou o Velikonocích chovat. Rakousko je jednou z prvních evropských zemí, která zveřejnila konkrétní termíny na cestě z krize kolem koronaviru.
Sebastian Kurz

V Rakousku zemřelo 128 lidí s koronavirem. Klid před bouří, varuje kancléř Kurz

V Rakousku dnes počet potvrzených případů nákazy koronavirem překonal hranici 10.000. Nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, v zemi podlehlo už 128 lidí. Uzdravilo se 1095 nakažených, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, které vedou společnou statistiku, je k dnešnímu dni více než 16.000 potvrzených případů nákazy a 373 mrtvých.
Vídeň

Švýcarsko má 10 tisíc nakažených koronavirem, v Rakousku se plní jednotky intenzivní péče

Ve Švýcarsku překonal počet případů nákazy koronavirem hranici 10.000, v Rakousku je nakažených přes 6000. Nové bilance dnes zveřejnily švýcarský zdravotnický úřad a rakouské ministerstvo zdravotnictví. V obou sousedních zemích vzrostl i počet obětí nemoci, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje: ve Švýcarsku na 161, v Rakousku na 42. Rakouská veřejnoprávní stanice ORF upozornila, že je v zemi nyní také 110.000 lidí, kteří trpí sezónní chřipkou.
lichtenštejnsko

Lichtenštejnský princ: Raději bychom s Českem jednali, než se soudili

Lichtenštejnové by spor s Českou republikou, který se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu. V rozhovoru poskytnutém ČTK u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle něj v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.
lichtenštejnsko

Lichtenštejnové podali žalobu na Česko, žádají vydání nemovitostí

Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Dnes o tom informovali mediální zástupci nadace. Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkovýh (ÚZSVM) zatím informace o žalobách nemá, předchozí výzvy k vydání majetku ale považoval za nedůvodné.
Zámek Lednice

Česko čeká soudní bitva s Lichtenštejny? Knížecí rodina podala předžalobní výzvy

Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali dnes rozesílat českým státním institucím a státním podnikům předžalobní výzvy požadující vydání nemovitostí, které stát podle knížecí rodiny nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Nadace podle dnešního prohlášení vyčerpala všechny "možnosti dobré vůle", jak přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti. Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace spravující majetek rodu na český stát žaloby.
Andrej Babiš /ANO/, ministr financí

Sněmovna schválila daňovou smlouvu s Lichtenštejnskem. Co se změní?

Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) loni v září podepsal s místopředsedou vlády Lichtenštejnska Thomasem Zwiefelhoferem smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a o zabránění daňovým únikům u daní z příjmů. Dokument dnes schválila Sněmovna. Protože jde o tzv. prezidentskou smlouvu, bude ji muset ještě podepsat prezident Miloš Zeman.

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Babišova vláda schválila novou antibiotickou strategii a jmenovala šéfa nového úřadu

Česko bude aktivně předcházet hrozbě narůstající rezistence obyvatel i zvířat vůči působení antibiotik. Počítá s tím nová strategie Národního antibiotického programu pro období 2026 až 2032, kterou dnes schválila Babišova vláda. Kabinet projednal také novou systemizaci pracovních míst státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, která bude platit od 1. ledna 2027, a jmenoval ředitele nově vznikajícího Úřadu rozvoje území České republiky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk se domnívá, že Američané před lety pomohli svrhnout Janukovyče

Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Přelomový verdikt: Myanmar se dopustil genocidy na menšině Rohingů, rozhodl ICJ

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v nizozemském Haagu v historickém a bezprecedentním verdiktu rozhodl, že se Myanmar dopustil genocidy na menšině Rohingů během vojenského tažení v roce 2017. Soud shledal úmysl zničit podstatnou část obyvatelstva Rohingů v Myanmaru, čímž uzavřel sedmiletý právní spor vnímaný jako zásadní celosvětovou zkoušku postupu vůči nejzávažnějším státním zločinům.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Kyjev i Evropa nejsou připraveny přijmout kompromisy, prohlásil Putin. Zeptal se, co bylo špatného na Jaltě

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil po historickém trojstranném jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem k novinářům, přičemž označil setkání za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění, a že všichni tři státníci dospěli v řadě klíčových otázek přinejmenším ke vzájemnému pochopení, pokud ne přímo k dohodám.

před 5 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Trumpa přivítali vřele, Putina výrazně chladněji. Experti si všimli rozdílu v čínském přístupu

Americký prezident Donald Trump se během návštěvy čínského města Šen-čen na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dočkal osobnějšího a výsadnějšího uvítání než ruský prezident Vladimir Putin, který do země přicestoval poté, co ukrajinské údery zničily střední silniční oblouk Krymského mostu. Rozdíly v přijetí obou státníků narušily obraz setkání rovných s rovnými, zatímco očekávání velkých dohod zůstala v úvodní den jednání nenaplněna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

před 7 hodinami

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

před 8 hodinami

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

před 10 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Polsko: Ruská rozvědka chtěla zopakovat rok 1939. Plánovala útok, který chtěla svalit na Ukrajinu

Ruské zpravodajské služby údajně plánovaly na přelomu října a listopadu na polské hranici v blízkosti ruské exklávy Kaliningrad sabotážní operaci, kterou měly v úmyslu svalit na Ukrajinu. S odvoláním na anonymní zdroje blízké polským vojenským a bezpečnostním složkám to uvedl polský deník Rzeczpospolita. Tato tvrzení sice dosud nebyla nezávisle ověřena, avšak varování před připravovanou akcí obdržela Varšava od spojeneckých zpravodajských služeb. Polští bezpečnostní analytici rovněž sami identifikovali konkrétní znaky hrozby a disponovali informacemi o vybraných cílech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy