Spor Lichtenštejnska s Českem: Knížectví se obrátí na soud ve Štrasburku

Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan, kabinet však otevřeně připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další probíhající majetkové spory.

Podle vlády ve Vaduzu české úřady a česká justice dostatečně nerespektovaly suverenitu Lichtenštejnska, a proto se země rozhodla podat dnes u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Je to vůbec poprvé, co si u ESLP na Česko stěžuje jiný stát.

"Mezistátní stížnost je účinný nástroj, jak chránit lichtenštejnský stát před jiným státem. Nemáme nepřátelské úmysly..., ale nevidíme nyní jinou možnost, pokud chceme chránit naši suverenitu," řekla na tiskové konferenci českým novinářům šéfka lichtenštejnské diplomacie Katrin Eggenbergerová. Podle ní vláda o kroku Vaduzu předem informovala české představitele včetně premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Podání stížnosti na Česko podporují i nejvyšší zástupci monarchie včetně vládnoucího knížete Hanse Adama II. Verdikty českých soudů představují "systematické a závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech", uvedlo knížectví ve svém prohlášení. "Postoj, který v současnosti Česká republika vůči Lichtenštejnsku a jeho státním příslušníkům zaujímá, se ve zcela zásadních oblastech nevyznačuje takovým respektem, s jakým spolu mají jednat rovnoprávné suverénní státy v Evropě," píše se v oficiální reakci knížecí rodiny.

Konkrétně se mezistátní stížnost týká verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna, která majetek Lichtenštejnů spravuje, má nárok na dědictví těchto pozemků. V katastrech totiž jako majitel figuroval kníže František Josef II. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale toto rozhodnutí úspěšně napadl s argumentem, že se jednalo o administrativní chybu a úřady po válce pouze opomněly zaznamenat změnu vlastníka. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.

Podle vlády ve Vaduzu je nepřípustné, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou českými orgány opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení se uplatňuje i jako základ rozsudků českých soudů v majetkových sporech. "Lichtenštejnští občané jsou... Českou republikou nuceni... hájit svá majetková a vlastnická práva, která ČR zpochybňuje za základě údajné německé národnosti jejich právních předchůdců," uvedla vláda.

"Jedná se o to, aby padlo rozhodnutí, které se bude vztahovat i na všechny ostatní případy," uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra zahraničí Martin Frick. U českých soudů se nyní rozhoduje ještě o 26 žalobách podaných v roce 2018, v nichž se Lichtenštejnové domáhají vrácení majetku, na němž podle nich neoprávněně hospodaří český stát. Jde zhruba o 60.000 hektarů polí a lesů, ale také pět moravských zámků včetně Lednice či Valtic.

Zhoršení vztahů s alpským knížectvím česká diplomacie neočekává. "Nepovažujeme tento krok za standardní, nicméně lichtenštejnská strana nás o něm předem informovala, není tedy překvapující," řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. "Paradoxně by se finálním verdiktem soudu mohly naše vztahy s Lichtenštejnskem od tohoto historického problému očistit, neočekáváme jejich zhoršení. O tom svědčí i plánovaná cesta ministra (Tomáše) Petříčka (ČSSD) do země na podzim tohoto roku," doplnila.

Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.