Česko porušilo několik článků evropské úmluvy, tvrdí Lichtenštejnsko

Nerespektovala například jejich právo na spravedlivý proces, na soukromí a rodinný život, na ochranu majetku či zákaz diskriminace. ČTK to řekl advokát Vít Makarius pověřený vypracováním stížnosti. Země se na ESPL obrátila kvůli přím o majetek vyvlastněný rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce, stížnost vychází ze sporu o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.

The Liechtenstein Government has lodged an inter-State application to the European Court of Human Rights @ECHR_CEDH in Strasbourg against the Czech Republic to clarify fundamental questions regarding Liechtenstein's sovereignty. https://t.co/rx3HIILvZW (1/3)

"V zásadě jde o to, že se Lichtenštejnsku nelíbí, jakým způsobem české soudy a některé další státní orgány zacházejí s lichtenštejnskými občany zde v ČR," uvedl Makarius. Podle stížnosti vtahuje Česko Lichtenštejny do sporů s cílem připravit je o jejich majetek. Podnět je podle právníka založen na říčanské kauze, protože v ní již rozhodovaly všechny možné české soudní instance. V tomto případě také nežalovali Lichtenštejnové Česko, ale naopak.

"Není to restituční kauza," zdůraznil advokát. Pozemky totiž ČR podle něj knížeti Františku Josefovi II nikdy formálně nevzala. Byl kontinuálně po válce i dál zapsán v rejstřících jako vlastník, byť český stát parcely ovládal. "Po roce 1945 je fyzicky zabral, ale neexistuje k tomu žádný právní titul," uvedl Makarius. V roce 2013 dokonce podle něj soud pravomocně určil, že říčanské pozemky patří do dědictví po knížeti a že je získává Nadace knížete z Lichtenštejna. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) však nadaci o rok později zažaloval. Podobně je tomu podle právníka i s pozemky na Praze 10, kde však spor nadále trvá.

Několikasetstránková stížnost Lichtenštejnska k ESLP je podle právníka sice založena na sporu o pozemky u Říčan, její významnou část ale tvoří i kauzy dalších Lichtenštejnů. Vláda se podle něj rozhodla, že případ zahájí na ochranu všech občanů. Další Lichtenštejni ve stejné situaci totiž byli nuceni obrátit se kvůli svým nárokům na soudy po zavedení nového občanského zákoníku v roce 2014. Nový právní předpis totiž zavedl institut takzvaného mimořádného vydržení, což znamená, že se vlastníkem pozemku může stát ten, který ho po léta fyzicky ovládá. "Český stát by tak mohl tvrdit, že není důležité, zda pozemky zabral po právu, ale že je vlastní díky tomuto institutu," řekl Makarius. Těchto sporů je podle něj v Česku 33.

Vláda v hlavním městě knížectví Vaduzu uvedla, že se dnes rozhodla podat mezistátní stížnost. Podle Makariuse to není běžné. "Takovýchto mezistátních kauz bylo v celé historii štrasburského soudu pouze 25," uvedl. Je to zároveň vůbec poprvé, co si u ESLP na Česko stěžuje jiný stát. Podání stížnosti na Česko podporují i nejvyšší zástupci monarchie včetně vládnoucího knížete Hanse Adama II.

Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.