Česko porušilo několik článků evropské úmluvy, tvrdí Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko ve stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku uvádí, že Česká republika porušila vůči lichtenštejnským občanům několik článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Nerespektovala například jejich právo na spravedlivý proces, na soukromí a rodinný život, na ochranu majetku či zákaz diskriminace. ČTK to řekl advokát Vít Makarius pověřený vypracováním stížnosti. Země se na ESPL obrátila kvůli přím o majetek vyvlastněný rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce, stížnost vychází ze sporu o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.

The Liechtenstein Government has lodged an inter-State application to the European Court of Human Rights @ECHR_CEDH in Strasbourg against the Czech Republic to clarify fundamental questions regarding Liechtenstein's sovereignty. https://t.co/rx3HIILvZW (1/3)

— Liechtenstein MFA (@MFA_LI) August 19, 2020

"V zásadě jde o to, že se Lichtenštejnsku nelíbí, jakým způsobem české soudy a některé další státní orgány zacházejí s lichtenštejnskými občany zde v ČR," uvedl Makarius. Podle stížnosti vtahuje Česko Lichtenštejny do sporů s cílem připravit je o jejich majetek. Podnět je podle právníka založen na říčanské kauze, protože v ní již rozhodovaly všechny možné české soudní instance. V tomto případě také nežalovali Lichtenštejnové Česko, ale naopak.

"Není to restituční kauza," zdůraznil advokát. Pozemky totiž ČR podle něj knížeti Františku Josefovi II nikdy formálně nevzala. Byl kontinuálně po válce i dál zapsán v rejstřících jako vlastník, byť český stát parcely ovládal. "Po roce 1945 je fyzicky zabral, ale neexistuje k tomu žádný právní titul," uvedl Makarius. V roce 2013 dokonce podle něj soud pravomocně určil, že říčanské pozemky patří do dědictví po knížeti a že je získává Nadace knížete z Lichtenštejna. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) však nadaci o rok později zažaloval. Podobně je tomu podle právníka i s pozemky na Praze 10, kde však spor nadále trvá.

Několikasetstránková stížnost Lichtenštejnska k ESLP je podle právníka sice založena na sporu o pozemky u Říčan, její významnou část ale tvoří i kauzy dalších Lichtenštejnů. Vláda se podle něj rozhodla, že případ zahájí na ochranu všech občanů. Další Lichtenštejni ve stejné situaci totiž byli nuceni obrátit se kvůli svým nárokům na soudy po zavedení nového občanského zákoníku v roce 2014. Nový právní předpis totiž zavedl institut takzvaného mimořádného vydržení, což znamená, že se vlastníkem pozemku může stát ten, který ho po léta fyzicky ovládá. "Český stát by tak mohl tvrdit, že není důležité, zda pozemky zabral po právu, ale že je vlastní díky tomuto institutu," řekl Makarius. Těchto sporů je podle něj v Česku 33.

Vláda v hlavním městě knížectví Vaduzu uvedla, že se dnes rozhodla podat mezistátní stížnost. Podle Makariuse to není běžné. "Takovýchto mezistátních kauz bylo v celé historii štrasburského soudu pouze 25," uvedl. Je to zároveň vůbec poprvé, co si u ESLP na Česko stěžuje jiný stát. Podání stížnosti na Česko podporují i nejvyšší zástupci monarchie včetně vládnoucího knížete Hanse Adama II.

Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.

Související

Více souvisejících

lichtenštejnsko Česká republika Soud pro lidská práva Štrasburk restituce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

před 5 hodinami

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy