Rakousko zavádí roušky povinně, kancléř Kurz dal za příklad Česko

Rakousko chce začít po Velikonocích postupně rušit přísná opatření, která přijalo v boji proti šíření koronaviru. Předběžný plán zmírnění krizových opatření dnes na tiskové konferenci představil kancléř Sebastian Kurz, podle kterého bude ale záležet na tom, jak se lidé budou o Velikonocích chovat. Rakousko je jednou z prvních evropských zemí, která zveřejnila konkrétní termíny na cestě z krize kolem koronaviru.

Omezení pohybu by mělo platit v Rakousku do konce dubna. Už v úterý po Velikonocích by se měly otevřít menší obchody s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních, zahradnictví a obchody s potřebami pro kutily. Větší obchody, nákupní centra a také kadeřnictví by se měly otevřít 1. května. Hotely, restaurace a další provozovny služeb by se podle Kurze mohly začít postupně otevírat od poloviny května.

"Zatím jsme krizí prošli lépe, než většina jiných zemí," uvedl Kurz. Rakousko nyní třetí den v řadě hlásí více uzdravených než nově nakažených.

Zda dnes představený plán bude skutečně moci začít platit a Rakousko po Velikonocích "vstane z mrtvých", bude podle kancléře do velké míry záležet na tom, jak se budou lidé chovat o Velikonocích. "Dodržujte dál opatření," vyzval Rakušany premiér, který promlouval zpoza průhledné bariéry. "Neslavte (Velikonoce) spolu s příbuznými, s rodinou, s kamarády," vyzval také Kurz podle serveru oe24.at. Strávit by lidé měli sváteční víkend jen s těmi, s nimiž sdílejí společnou domácnost.

Až do konce června se v Rakousku nebudou konat žádné veřejné akce včetně sportovních utkání. Jestli bude možné akce s větším počtem účastníků uspořádat alespoň v létě, se podle Kurze rozhodne až na konci dubna. Vláda zatím nerozhodla ani o tom, zda se budou moci začít zápasy fotbalové ligy hrát aspoň bez diváků. Veřejná sportoviště jako bazény či posilovny zatím zůstanou zavřená.

Žáci rakouských základních a středních škol zůstanou podle vládního plánu doma přinejmenším do poloviny května. Na rozdíl od některých jiných evropských zemí nechce vláda rušit maturity ani učňovské zkoušky. Vysokoškoláci do konce letního semestru už ale na univerzity nepůjdou. Výuka se bude dál pořádat on-line, zkoušky by se ovšem podle Kurze "měly pokud možno konat".

Opatřením, které vláda hodlá naopak zpřísnit, je zakrývání obličeje na veřejnosti. Ode dneška platí povinnost nošení roušek či jiných ochranných pomůcek při nákupu v obchodech, které jsou otevřené. Od příštího týdne bude povinné zakrývat si nos a ústa v hromadné dopravě. Na dotaz, zda nebudou mít Rakušané problém si roušky opatřit, dal kancléř Kurz za příklad Česko, které to podle něj zvládlo. Lidé mohou používat i šály, šátky či podomácku vyrobené roušky, zdůraznil kancléř.

Pokud by při postupném uvolňování opatření opět začal růst počet nakažených, je rakouská vláda podle Kurze připravena "zatáhnout za nouzovou brzdu" a omezení opět zavést.

V Rakousku se k dnešnímu dni potvrdilo 12.238 případů nákazy koronavirem. Nejvíce ve spolkových zemích Tyrolsko, které hraničí s Itálií, Horní Rakousy a Dolní Rakousy, které obě sousedí s Českem. Nemoci covid-19 podlehlo 220 lidí. Více než 3400 pacientů se uzdravilo.

Rakousko provedlo také první namátkové testování 2000 tisíc lidí, kteří nejevili žádné příznaky nemoci covid-19. Podle Kurze byl test pozitivní jen u méně než procenta testovaných. To by znamenalo, že v Rakousku je ve skutečnosti nanejvýš 88.000 nakažených. Původně se přitom myslelo, že je počet neodhalených případů v zemi je mnohem vyšší.

Ve Švýcarsku se potvrdilo již více než 21.000 případů nákazy koronavirem. Za posledních 24 hodin se počet nakažených zvýšil o 552, informoval dnes Spolkový zdravotnický úřad (BAG). Podle něj nyní Švýcarsko vykazuje v Evropě jeden z nejvyšších denních nárůstů počtu nakažených na 100.000 obyvatel. Obětí nemoci covid-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, je v zemi již 584. První oběť má také Lichtenštejnsko.

Ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, které vedou společnou statistiku, se celkem k dnešnímu dni potvrdilo 21.652 případů nákazy. Podle BAG má nyní Švýcarsko v Evropě jednu z nejvyšších incidencí, tedy počet nových případů na 100.000 obyvatel (252 na 100.000). Nejhorší situace je v kantonech Ticino a Vaud/Waadt, které hraničí s Itálií, a Ženeva a Basilej-město, které sousedí s Francií.

Podle serveru 20minuten.ch, který svá data opírá o informace z jednotlivých švýcarských kantonů, není mrtvých 584, jak uvádí BAG, ale již téměř 750.

Dosud všichni zemřelí ve statistice společné pro dvě sousední země podlehli nemoci covid-19 ve Švýcarsku. Dnes ale první oběť nemoci z koronaviru potvrdilo i Lichtenštejnsko. Mrtvým je senior, který žil v pečovatelském domě. Jak se nakazil, není jasné. Nikdo jiný v domově test na koronavirus pozitivní neměl. Nakažených hlásí samotné alpské knížectví s necelými 39.000 obyvatel 77.

Švýcarský zdravotnický úřad dnes také upozornil, že 97 procent obětí trpělo kromě covid-19 ještě jednou či několika dalšími nemocemi; nejčastěji vysokým krevním tlakem, nemocí srdce a oběhového systému či cukrovkou. Naprosté většině mrtvých bylo nad 80 let. K neděli bylo obětí mladších 60 let jen 17.

Související

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 
Sebastian Kurz

Rakouský exkancléř Kurz má pracovat pro americkou analytickou firmu

Rakouský exkancléř Sebastian Kurz má pracovat pro americkou firmu zabývající se analýzami či investicemi. Naznačují to dnes rakouská média. Pětatřicetiletý politik už údajně podepsal s firmou smlouvu a bude soukromě cestovat tam a zpět mezi Spojenými státy a Rakouskem.

Více souvisejících

Sebastian Kurz Rakousko Roušky a respirátory Velikonoce Švýcarsko lichtenštejnsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

před 3 hodinami

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

před 4 hodinami

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 6 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 7 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 12 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 13 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 14 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy