Německý ministr navrhl minimální důchod 900 eur, je z toho pozdvižení

Heil chce zvýšením důchodu pomoci především lidem, kteří desítky let poctivě pracovali, ale dnes mají problém vyjít s penězi. "Moje představa je, že nepřidáme deset nebo 20 eur, to nikomu nepomůže, ale že půjde o skutečně pořádný skok," říká ke svému návrhu. Lidé, kteří pracovali nejméně 35 let za minimální mzdu, dnes berou důchod kolem 517 eur (13.300 Kč) měsíčně.

Wer eine kleine Rente hat, aber fünf Millionen Euro geerbt, "der braucht keine zusätzliche Leistung von Herrn Heil", sagt FDP-Chef @c_lindner.Er kritisiert damit die von Arbeitsminister @hubertus_heil geplante #Grundrente für Geringverdiener. pic.twitter.com/z8JEB2ZcF5

— DW Politik (@dw_politik) 5. února 2019

Příslušný návrh zákona, který by důchod zvýšil až čtyřem milionům Němců, by chtěl Heil předložit do léta. S prosazením změny, která má přijít na čtyři až šest miliard eur ročně, to ale jednoduché mít nebude.

Politici koaliční CDU/CSU kritizují finanční náročnost návrhu, z něhož mají těžit hlavně ženy, i to, že není součástí dojednané koaliční smlouvy. "Chceme diferencovaný systém," říká expert konzervativní unie na sociální otázky Peter Weiss, podle něhož není možné rozdělovat peníze na všechny strany, ale je nutné pomáhat cíleně těm, kteří mají nízké důchody.

Podle opoziční FDP jde o manévr sociálních demokratů před čtveřicí letošních zemských voleb, který neřeší, kdo za něj bude platit. Podobně návrh kritizovala i AfD. Podpory se mu naopak dostalo od opozičních Zelených, podle nichž jde správným směrem, a Levice, která by ráda minimální důchod stanovila dokonce na 1050 eur (27.000 Kč).

Vedení koalice chce o otázce diskutovat v příštím týdnu. Debata se ale zřejmě povede i o širších prioritách vlády. Zatímco sociální demokraté i jejich ministr financí Olaf Scholz považují minimální důchody za prioritní a financovatelné ze státního rozpočtu, zatímco zpochybňují cíl výraznějšího zvyšování výdajů na obranu, CDU/CSU to vidí opačně a trvá na tom, aby se výdaje na obranu do roku 2024 zvedly na 1,5 procenta HDP. Členské země NATO by podle společného závazku měly na obranu vynakládat alespoň dvě procenta HDP.