NATO přivítalo na jednání Severní Makedonii. Je to velká chvíle, soudí Stoltenberg

Posun v dlouhé roky trvající snaze Skopje o sblížení s NATO umožnila nedávná dohoda s Aténami o změně názvu balkánského státu. Původní název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, část řecké politické scény chápala jako zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování makedonského státu na Severní Makedonii.

Glad to welcome Defense Minister @Sekerinska to the Republic of North Macedonia’s first #NATO ministerial as an invitee. Thank you for your strong personal commitment to our Alliance. pic.twitter.com/s8vlVaScli

"Pro nás pro všechny je tohle velká chvíle. Oceňujeme pokrok, kterého jste dosáhli," prohlásil Stoltenberg. Podotkl, že v úterý byla vlajka NATO vztyčena na budovách makedonských úřadů a dnes se ocitne společně s vlajkami členů aliance před moderní bruselskou centrálou NATO.

Severomakedonská ministryně Šekerinská míní, že vývoj kolem nadcházejícího členství její země v alianci je důkazem, že změna je možná, pokud k ní existuje politická odvaha. "Je to také důkaz, že neexistují zmrazené problémy, ale problémy, které pouze mají zmrazená řešení," poznamenala.

Ministři obrany NATO budou diskutovat především o odpovědi aliance na pravděpodobný konec smlouvy mezi Washingtonem a Moskvou z roku 1987 o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Půlroční proces jejího ukončení spustily Spojené státy kvůli vývoji a rozmisťování ruského raketového systému, který podle aliance podmínky INF porušuje. Moskva obvinění odmítá a na americký krok reagovala oznámením, že rovněž od smlouvy odstupuje.

Stoltenberg dnes před novináři zopakoval, že o detailech alianční reakce na "více ruských raket v Evropě" hovořit zatím nelze. Už v úterý uvedl, že NATO v Evropě neplánuje rozmísťovat nové jaderné střely.