V Paříži opět demonstrovaly stovky žlutých vest

Asi dva tisíce demonstrantů ve žlutých vestách dnes znovu vyšlo do centra Paříže protestovat proti vládním ekonomickým reformám a proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Dnešní akcí si její účastníci připomněli tři měsíce od zrodu takzvaného hnutí žlutých vest, které každý víkend pořádá protesty ve francouzských městech.

Hnutí se zrodilo loni 17. listopadu původně jako protest proti chystanému zdražení pohonných hmot, které mezitím vláda odvolala. Posléze přerostlo v protesty proti Macronovi a proti narůstajícím životním nákladům středních a nižších vrstev. Zpočátku byly demonstrace masové a mnohdy násilné, jejich účastníci blokovali silnice, kruhové objezdy i čerpací stanice. Několik prvních víkendů popisovala média jako nejnásilnější protesty od těch v roce 1968.

Za 14 víkendů zemřelo při demonstracích hnutí žlutých vest 11 lidí při dopravních nehodách během blokád silnic, další téměř tři tisíce lidí, včetně tisícovky policistů, utrpěly zranění. Protesty podnítily vznik hnutí takzvaných červených šátků, které také pořádalo několik manifestací, ale za to, aby žluté vesty vznášely své nároky jinak a jinde než na ulici.

Během tří měsíců hnutí oslabilo. Zatímco v listopadu se manifestací po celé zemi účastnilo na 300.000 lidí, minulý víkend to bylo podle ministerstva vnitra jen asi 50.000 osob. Samo hnutí ale uvádí jiné počty, minulý víkend přišlo podle něj demonstrovat 118.000 lidí. Tuto sobotu se protestů v zemi účastnilo 41.500 demonstrantů, z toho asi 5000 v Paříži.

O slábnoucí podpoře veřejnosti svědčí i dnes zveřejněný průzkum agentury Ifop, podle kterého si 52 procent Francouzů přeje, aby demonstrace přestaly. O měsíc dříve stejný názor vyjádřilo 37 procent dotázaných.

Naopak pětapadesátiletá Martine Bonfilloupová, účastnící se všech akcí od 17. listopadu, reportérům stanice BFMTV dnes řekla, že přišla znovu "ukázat, že hnutí neztrácí dech". Stěžovala si také, že "střední třída je maximálně zdaněná".

Demonstranti, provázení pořádkovými silami, na transparentech dnes požadovali zastavit policejní brutalitu, snížit daně či zvýšit sociální dávky, mnozí nesli francouzské vlajky. Organizátoři zdůraznili pokojný charakter akce, žádné incidenty nebyly hlášeny.

V sobotu ke střetům s policií došlo hlavně v Toulouse a Bordeaux. Média též popsala dva incidenty v Paříži a Lyonu, které vyšetřuje prokuratura. V Paříži se známý konzervativní filozof Alain Finkielkraut stal terčem antisemitských urážek. Útok odsoudil prezident Macron a další činitelé. Ministr vnitra Christophe Castaner oznámil, že policie identifikovala podezřelého, který kromě urážek filozofovi i vyhrožoval smrtí.

V Lyonu posádka vozu speciální zásahové policejní jednotky CRS musela kličkovat zácpou na výpadovce poté, co rozlícení demonstranti vrhali na vůz kameny a skákali na kapotu. Náměstek ministra vnitra Laurent Nunez dnes přirovnal útočníky k "tlupě divochů" a ocenil policisty za to, že dokázali zachovat klid.

"Kdybychom ztratili nervy, ničemu by to nepomohlo. Má kolegyně a já jsme cítili opravdové nebezpečí a strach, ale to je normální," řekl rozhlasové stanici France-Info policista, který útok natáčel z policejní dodávky.

Související

Ruské drony, ilustrační fotografie.

Ruské drony by mohly zaútočit ve Středomoří, varovala CIA

Ruská eskalace proti evropským státům NATO by mohla být i jinou podobu, než se předpokládá. Podle nejnovějších informací jsou ohroženy i země ve Středomoří, které se od ruských hranic nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje. 
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

Více souvisejících

Francie ,  demonstrace ve Francii

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Praha

Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu

Česko čeká v následujících dnech slunečné počasí s nadprůměrně vysokými denními teplotami a minimem srážek. Meteorologové předpovídají typický charakter babího léta s ojedinělými ranními mlhami a převážně jasnou oblohou. Denní maxima budou na mnoha místech přesahovat dvacet stupňů Celsia. Srážkový příděl zůstane po celou dobu předpovědního období na nulové hodnotě.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu

Právě nám běží poslední pracovní den před prodlouženým víkendem, jenž přinese i jednu nástrahu související se zákonem, který v Česku upravuje otevírací dobu obchodů během státních svátků. Otevřeno tak bude jen ve dvou z následujících tří dnů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy