Asi dva tisíce demonstrantů ve žlutých vestách dnes znovu vyšlo do centra Paříže protestovat proti vládním ekonomickým reformám a proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Dnešní akcí si její účastníci připomněli tři měsíce od zrodu takzvaného hnutí žlutých vest, které každý víkend pořádá protesty ve francouzských městech.
Hnutí se zrodilo loni 17. listopadu původně jako protest proti chystanému zdražení pohonných hmot, které mezitím vláda odvolala. Posléze přerostlo v protesty proti Macronovi a proti narůstajícím životním nákladům středních a nižších vrstev. Zpočátku byly demonstrace masové a mnohdy násilné, jejich účastníci blokovali silnice, kruhové objezdy i čerpací stanice. Několik prvních víkendů popisovala média jako nejnásilnější protesty od těch v roce 1968.
Za 14 víkendů zemřelo při demonstracích hnutí žlutých vest 11 lidí při dopravních nehodách během blokád silnic, další téměř tři tisíce lidí, včetně tisícovky policistů, utrpěly zranění. Protesty podnítily vznik hnutí takzvaných červených šátků, které také pořádalo několik manifestací, ale za to, aby žluté vesty vznášely své nároky jinak a jinde než na ulici.
Během tří měsíců hnutí oslabilo. Zatímco v listopadu se manifestací po celé zemi účastnilo na 300.000 lidí, minulý víkend to bylo podle ministerstva vnitra jen asi 50.000 osob. Samo hnutí ale uvádí jiné počty, minulý víkend přišlo podle něj demonstrovat 118.000 lidí. Tuto sobotu se protestů v zemi účastnilo 41.500 demonstrantů, z toho asi 5000 v Paříži.
O slábnoucí podpoře veřejnosti svědčí i dnes zveřejněný průzkum agentury Ifop, podle kterého si 52 procent Francouzů přeje, aby demonstrace přestaly. O měsíc dříve stejný názor vyjádřilo 37 procent dotázaných.
Naopak pětapadesátiletá Martine Bonfilloupová, účastnící se všech akcí od 17. listopadu, reportérům stanice BFMTV dnes řekla, že přišla znovu "ukázat, že hnutí neztrácí dech". Stěžovala si také, že "střední třída je maximálně zdaněná".
Demonstranti, provázení pořádkovými silami, na transparentech dnes požadovali zastavit policejní brutalitu, snížit daně či zvýšit sociální dávky, mnozí nesli francouzské vlajky. Organizátoři zdůraznili pokojný charakter akce, žádné incidenty nebyly hlášeny.
V sobotu ke střetům s policií došlo hlavně v Toulouse a Bordeaux. Média též popsala dva incidenty v Paříži a Lyonu, které vyšetřuje prokuratura. V Paříži se známý konzervativní filozof Alain Finkielkraut stal terčem antisemitských urážek. Útok odsoudil prezident Macron a další činitelé. Ministr vnitra Christophe Castaner oznámil, že policie identifikovala podezřelého, který kromě urážek filozofovi i vyhrožoval smrtí.
V Lyonu posádka vozu speciální zásahové policejní jednotky CRS musela kličkovat zácpou na výpadovce poté, co rozlícení demonstranti vrhali na vůz kameny a skákali na kapotu. Náměstek ministra vnitra Laurent Nunez dnes přirovnal útočníky k "tlupě divochů" a ocenil policisty za to, že dokázali zachovat klid.
"Kdybychom ztratili nervy, ničemu by to nepomohlo. Má kolegyně a já jsme cítili opravdové nebezpečí a strach, ale to je normální," řekl rozhlasové stanici France-Info policista, který útok natáčel z policejní dodávky.
Související
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Francie , demonstrace ve Francii
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Šéf olympiády flirtoval s Epsteinovou spolupracovnicí. Celebrity mu vypovídají smlouvy, ve funkci přesto zůstane
před 1 hodinou
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
před 1 hodinou
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
před 2 hodinami
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
před 3 hodinami
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
před 3 hodinami
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
před 4 hodinami
Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády
před 5 hodinami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 5 hodinami
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 6 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 7 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 8 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 8 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 9 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 10 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zdroj: Libor Novák