Asi dva tisíce demonstrantů ve žlutých vestách dnes znovu vyšlo do centra Paříže protestovat proti vládním ekonomickým reformám a proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Dnešní akcí si její účastníci připomněli tři měsíce od zrodu takzvaného hnutí žlutých vest, které každý víkend pořádá protesty ve francouzských městech.
Hnutí se zrodilo loni 17. listopadu původně jako protest proti chystanému zdražení pohonných hmot, které mezitím vláda odvolala. Posléze přerostlo v protesty proti Macronovi a proti narůstajícím životním nákladům středních a nižších vrstev. Zpočátku byly demonstrace masové a mnohdy násilné, jejich účastníci blokovali silnice, kruhové objezdy i čerpací stanice. Několik prvních víkendů popisovala média jako nejnásilnější protesty od těch v roce 1968.
Za 14 víkendů zemřelo při demonstracích hnutí žlutých vest 11 lidí při dopravních nehodách během blokád silnic, další téměř tři tisíce lidí, včetně tisícovky policistů, utrpěly zranění. Protesty podnítily vznik hnutí takzvaných červených šátků, které také pořádalo několik manifestací, ale za to, aby žluté vesty vznášely své nároky jinak a jinde než na ulici.
Během tří měsíců hnutí oslabilo. Zatímco v listopadu se manifestací po celé zemi účastnilo na 300.000 lidí, minulý víkend to bylo podle ministerstva vnitra jen asi 50.000 osob. Samo hnutí ale uvádí jiné počty, minulý víkend přišlo podle něj demonstrovat 118.000 lidí. Tuto sobotu se protestů v zemi účastnilo 41.500 demonstrantů, z toho asi 5000 v Paříži.
O slábnoucí podpoře veřejnosti svědčí i dnes zveřejněný průzkum agentury Ifop, podle kterého si 52 procent Francouzů přeje, aby demonstrace přestaly. O měsíc dříve stejný názor vyjádřilo 37 procent dotázaných.
Naopak pětapadesátiletá Martine Bonfilloupová, účastnící se všech akcí od 17. listopadu, reportérům stanice BFMTV dnes řekla, že přišla znovu "ukázat, že hnutí neztrácí dech". Stěžovala si také, že "střední třída je maximálně zdaněná".
Demonstranti, provázení pořádkovými silami, na transparentech dnes požadovali zastavit policejní brutalitu, snížit daně či zvýšit sociální dávky, mnozí nesli francouzské vlajky. Organizátoři zdůraznili pokojný charakter akce, žádné incidenty nebyly hlášeny.
V sobotu ke střetům s policií došlo hlavně v Toulouse a Bordeaux. Média též popsala dva incidenty v Paříži a Lyonu, které vyšetřuje prokuratura. V Paříži se známý konzervativní filozof Alain Finkielkraut stal terčem antisemitských urážek. Útok odsoudil prezident Macron a další činitelé. Ministr vnitra Christophe Castaner oznámil, že policie identifikovala podezřelého, který kromě urážek filozofovi i vyhrožoval smrtí.
V Lyonu posádka vozu speciální zásahové policejní jednotky CRS musela kličkovat zácpou na výpadovce poté, co rozlícení demonstranti vrhali na vůz kameny a skákali na kapotu. Náměstek ministra vnitra Laurent Nunez dnes přirovnal útočníky k "tlupě divochů" a ocenil policisty za to, že dokázali zachovat klid.
"Kdybychom ztratili nervy, ničemu by to nepomohlo. Má kolegyně a já jsme cítili opravdové nebezpečí a strach, ale to je normální," řekl rozhlasové stanici France-Info policista, který útok natáčel z policejní dodávky.
Související
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Francie , demonstrace ve Francii
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák