Hlasy jsou sečteny. Čaputová oficiálně vítězí, zamíří na turné po Slovensku

Slovenská státní volební komise dnes potvrdila, že právnička Zuzana Čaputová byla v sobotním rozhodujícím kole přímých voleb hlavy státu zvolena novou prezidentkou. Oznámil to šéf komise Eduard Bárány.

Čaputová bude první ženou v nejvyšší politické funkci na Slovensku. Do úřadu nastoupí v polovině června, kdy skončí pětileté funkční období současnému prezidentovi Andreji Kiskovi.

Pětačtyřicetiletá Čaputová, nejmladší zvolená hlava slovenského státu od jeho vzniku v roce 1993, ve druhém kole voleb získala 58,4 procenta hlasů. Porazila tak svého soupeře, místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Čaputová zvítězila v sedmi z osmi krajů a v 50 ze 79 okresů.

Účast v sobotním hlasování činila 41,79 procenta, a byla tak nejnižší od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999. Zaostala také za prvním kolem letošní prezidentské volby (48,74 procenta). Podle pozorovatelů to souvisí patrně s tím, že nepřišli hlasovat zejména všichni voliči dvou neúspěšných prezidentských kandidátů z prvního kola, soudce Štefana Harabina a šéfa krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Harabin a Kotleba, kteří před dvěma týdny získali dohromady čtvrtinu hlasů, na rozdíl od Čaputové a Šefčoviče například vystupují proti EU.

Budoucí slovenská prezidentka krátce po inauguraci v polovině června kromě první zahraniční cesty do Česka jezdit po Slovensku a setkávat se s lidmi. Plánuje rovněž jednat s představiteli úřadů o tématech, která posunou Slovensko kupředu. Čaputová to dnes řekla v diskusním pořadu zpravodajské televize TA3. V sobotním rozhodujícím kole voleb hlavy státu porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče.

"Určitě bych chtěla cestovat po Slovensku a setkávat se s lidmi. Byla by to (také) oficiální jednání s orgány veřejné moci o tématech, která považuji za důležitá - jak reálně dokážeme posunout Slovensko kupředu," řekla Čaputová.

První žena zvolená do čela slovenského státu již v noci na dnešek ve svém volebním štábu řekla, že chce dodržet tradici, podle které nový slovenský prezident na své první zahraničí cestě navštíví Českou republiku.

Čaputová, která již má přidělenou vládní ochranku, hodlá i v roli prezidentky pokračovat v jednáních s politiky bez osobních sporů. Před volbami sázela na nekonfrontační kampaň a zdůrazňovala myšlenku spravedlivého a férového Slovenska. Ještě v noci na dnešek v centru Bratislavy Čaputová zapálila svíčku na památku loni zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.

Příští slovenská prezidentka na rozdíl od úřadující hlavy státu Andreje Kisky připustila možnost jednání i s představiteli krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby, pokud ovšem nebudou popírat historická fakta. LSNS například obhajuje válečný slovenský stát, který byl spjat s nacistickým Německem.

Související

Více souvisejících

Zuzana Čaputová Slovensko volby na Slovensku

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy