Státy Evropské unie loni poskytly ochranu více než 300.000 žadatelů o azyl, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ve srovnání s předchozím rokem je to pokles téměř o 40 procent. Největší skupinu mezi těmi, kdo azyl získali, tvoří asi 96.100 občanů Sýrie, tedy 29 procent celkového počtu.
Syřané představují největší skupinu lidí, kteří loni získali azyl v 16 z 28 členských zemí unie. Celkem 67.000 jich loni dostalo ochranu v Německu. Je to více než počet azylů udělených v celé unii druhé nejpočetnější skupině - tedy lidem z Afghánistánu, kterých bylo 53.500 (16 procent). Třetí skupinou, která loni nejčastěji dosáhla na azyl v některé z unijních zemí, bylo 24.600 občanů Iráku (sedm procent).
#Asylum decisions in the EU: Recognition rates differs greatly between citizenships Do you have any questions? #AskEurostat ➡️ For more information: https://t.co/7SVJAJyiz4 pic.twitter.com/BN2Wt5RfWw
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) 25. dubna 2019
V roce 2017 podle Eurostatu získalo v EU azyl 172.900 Syřanů, 99.800 Afghánců a 63.800 Iráčanů.
Německo loni bylo zemí, která ochranu udělovala nejčastěji - ve 139.600 případech. Až s velkým odstupem následovaly Itálie (47.900 azylů) a Francie (41.400 azylů).
Podle souhrnné zprávy českého ministerstva vnitra o mezinárodní ochraně za rok 2018 loni Česká republika udělila azyl 47 žadatelům. Dalších 118 lidí dostalo takzvanou doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na dobu určitou a po jejím uplynutí úřady zkoumají, zda trvají důvody, pro které ji udělily. I Česká republika vyřídila žádosti nejvíce Syřanům (58), Iráčanům (34) a Ukrajincům (18).
Související
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
EU (Evropská unie) , uprchlíci
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek