Česko se navezlo do EU, píše zahraniční tisk

Podle dnešního textu Financial Times se minimálně devět členských států Evropské unie shoduje na tom, že unijní zahraniční politika nefunguje. Vyplývá to z dokumentu, který měli novináři Financial Times možnost vidět. V textu, pod který se podepsali například zástupci Francie, Německa nebo Španělska, to sice nemá být takto explicitně řečeno, ale vzkaz je prý jasný.

Dokument má být pokusem nastavit tón před setkáním ministrů zahraničí zemí EU, na kterém se má v červnu diskutovat o zahraniční politice a bezpečnosti Unie. Autoři textu, mezi něž se řadí také Švédsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Finsko, v něm konstatují, že EU zatím nenaplnila svůj potenciál globálního hráče.

Financial Times z dokumentu doslovně citují, že "jednota Unie je stále více testována děním uvnitř i vně Unie". Zároveň zdůrazňují, že EU je "silným hráčem na globální scéně", podle všech indicií však ne tak silným, jak by mohla být. Tvrdí to alespoň devět z 28 členských zemí.

Důvodů, které vedly k sepsání dokumentu má být hned několik. Roli hrají čím dál složitější vztahy se světovými mocnostmi, jakými jsou USA, Rusko a Čína. Má jít také o bilanční text končící Evropské komise, která po květnových volbách do Evropského parlamentu dozajista změní složení.

Dokument má sice jen jedinou stránku, přesto zmiňuje hned několik problematických věcí v zahraniční politice EU. Zabývá se kupříkladu nukleární dohodou s Íránem, sankcemi vůči Rusku nebo čínským chováním v Jihočínském moři. Poukazuje také na fakt, že diplomaté Evropské unie si ne zcela rozumí s ministry zahraničí jednotlivých členských států.

Financial Times zaujalo, že pod dokument se kromě zemí ze západní a severní Evropy podepsalo i Rumunsko a Česká republika. Naopak podpis Itálie jako zakládajícího člena EU absentuje, důvodem má být přátelštější přístup k Rusku a Číně, než má zbytek Unie.

Snahy o vylepšení unijní zahraniční politiky jsou patrné, změny se však nikdy pořádně nedaly do pohybu. Problémem je především neschopnost členských zemí se domluvit, o jaké změny by mělo jít. Kamenem úrazu je především způsob hlasovaní o jednotlivých tématech, zatímco některé státy preferují jednomyslná rozhodnutí, jiné jsou pro kvalifikovanou většinu.