Novým litevským prezidentem bude 55letý uznávaný ekonom Gitanas Nauséda. V nedělním druhém kole voleb získal přes 65 procent odevzdaných hlasů a po vyrovnaném prvním kole jasně porazil bývalou ministryni financí Ingrid Šimonytéovou. Litevská volební komise ještě neoznámila konečný výsledek, Šimonytéová ale už svému soupeři poblahopřála k vítězství.
Nauséda je někdejším hlavním ekonomem litevské banky SEB Banks, v politice má minimální zkušenosti a není členem žádné strany, píše server Politico. V kampani zdůrazňoval svou nezávislost a naznačoval, že dokáže spolupracovat s vládou jakýchkoli stran.
"Byl jsem nezávislým kandidátem a mým cílem v této volební kampani bylo sjednotit litevské občany, bez ohledu na to, kde žijí, ať jsou z regionů, vesnic, malých či velkých měst," řekl agentuře Reuters poté, co ohlásil vítězství. Druhé kolo voleb nakonec žádné drama nepřineslo, přestože v tom prvním Šimonytéová před Nausédou zvítězila o 0,37 procenta hlasů.
Uznávaný ekonom vystřídá v prezidentském úřadu populární Daliu Grybauskaitéovou, které končí druhé funkční období a znovu tedy kandidovat nemohla. Prezidentka svému nástupci poblahopřála na facebooku a doufá prý, že Nauséda dokáže naplnit očekávání Litevců.
Grybauskaitéová mezi lídry Evropské unie patřila k nejrazantnějším kritikům Ruska a východního souseda označila za "teroristický stát". Nauséda i Šimonytéová podle AP ve stejném duchu přislíbili, že nepojedou do Moskvy a nesetkají se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dokud Rusko nevrátí Ukrajině Krym, který v roce 2014 anektovalo. Anexe vyvolala obavy, že by mohly následovat další bývalé sovětské republiky, včetně pobaltských.
Šéf státu v nejjižnější z pobaltských zemí má částečně i výkonné pravomoci; jmenuje klíčové představitele, jako jsou soudci, generální prokurátor či guvernér centrální banky. Má také právo vetovat zákony a spolu s vládou určuje zahraniční a bezpečnostní politiku země.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
před 1 hodinou
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 1 hodinou
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 2 hodinami
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 2 hodinami
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 4 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 5 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 7 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Zdroj: Libor Novák