Z odpovědnosti za katastrofu malajsijského letounu na lince MH17, při níž v roce 2014 zahynulo na východě Ukrajiny 298 lidí, budou souzeni Rusové Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Novinářům to dnes v nizozemském Nieuwegeinu sdělily rodiny pozůstalých, které se seznámily s detaily chystané žaloby. Výsledky šetření pak na tiskové konferenci potvrdila skupina mezinárodních vyšetřovatelů.
Čtveřice bude obžalována z vraždy, soud se bude konat v Nizozemsku a začne 9. března 2020. Vyšetřovatelé hodlají ruské úřady oficiálně požádat, aby umožnily jejich výslech. Vydali na ně rovněž mezinárodní zatykač. Že by Moskva tři ruské občany vydala, je podle mínění znalců ruské právní praxe krajně pochybné. Podezřelý Charčenko se podle vyšetřovatelů zřejmě nachází na Ukrajině, nejspíš na území ovládaném povstalci.
Dnešní oznámení uvítal šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který je označil za důležitý milník při hledání pravdy ohledně tragédie, která stála životy občanů 17 zemí. Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt vyzval Rusko ke spolupráci.
Today’s announcement on #MH17 prosecutions is an important milestone in efforts to uncover the full truth & ensure that justice is done. Read my full statement: https://t.co/bHheyK6Y7H
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) 19. června 2019
Vyšetřování, které trvá už bezmála pět let, bude dál pokračovat a vyšetřovatelé si vyžádají další svědky. Některé podezřelé identifikovala mezinárodní investigativní skupina Bellingcat v dnešním prohlášení, v němž jsou uvedena jména dvanácti údajných pachatelů včetně Girkina, Dubinského, Pulatova i Charčenka.
#MH17 #JIT released identity of four suspects believed to be involved in the downing of MH17 that killed 298 people almost 5 years ago . Three are Russians. One said to be Ukrainian . Msia Solicitor General Mohd Hanafiah represented AGC in the news conference . pic.twitter.com/r0dTcvlFCI
— Melissa Goh (@MelGohCNA) 19. června 2019
Jedním z hlavních podezřelých je Girkin, známý rovněž jako Strelkov. Bývalý důstojník ruské kontrarozvědky FSB v povstaleckém Donbasu v době neštěstí působil jako "ministr obrany". Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií teď organizuje nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů.
Girkin dnes v rozhovoru pro agenturu Interfax odmítl zjištění vyšetřovatelů komentovat. Řekl jen, že "ozbrojenci (z povstaleckých zón Donbasu) Boeing nesestřelili".
Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Skupina Dubinského údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla, které povstalci považovali za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel jejich průzkumnému praporu.
Skupina vyšetřovatelů, jejímž členy jsou experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, loni dospěla k závěru, že letoun Boeing 777 sestřelila raketa země-vzduch Buk odpálená z prostoru ovládaného v létě 2014 proruskými separatisty. Zbraň na místo dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku.
Rusko tvrdí, že raketa Buk pocházela z arzenálu ukrajinské armády. Moskva argumentuje tím, že žádný systém Buk nikdy rusko-ukrajinskou hranici nepřekročil. Baterie, která odpálila osudnou raketu, byla podle ruských armádních činitelů přesunuta k sovětské jednotce na Ukrajinu ještě v roce 1986 a nikdy se odtud do Ruska nevrátila. Nizozemští vyšetřovatelé dnes oznámili, že mají o přesunu Buku z Ruska na Donbas a zpět důkazy.
Související
Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
Trvalo to téměř 11 let. Rusko je podle úřadu OSN zodpovědné za sestřelení letu MH17
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Nizozemí , Ukrajina , Rusko , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 33 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 36 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 2 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák