Ministři financí EU budou jednat o příjmech do rozpočtu unie

Rozpočet Evropské unie je v současnosti v naprosté většině naplňován z příspěvků členských států vypočtených na základě jejich národního důchodu. Výrazně menší část, přibližně čtvrtinu, tvoří takzvané tradiční vlastní zdroje, hlavně část příjmů vybrané daně z přidané hodnoty a některá cla a dávky z cukru.

V Evropské unii se už několik let uvažuje o reformě systému, debata je nyní ale aktuálnější vzhledem k blížícím se klíčovým jednáním o podobě příštího víceletého rozpočtového rámce unie pro roky 2021 až 2027. Už nyní je navíc jisté, že pokud z EU na konci října odejde Británie, bude to znamenat propad unijních příjmů, země je totiž totiž - i přes nejrůznější zpětné platby - vůči unii takzvaným čistým plátcem. Komisař Oettinger v této souvislosti zmiňuje "díru" dosahující ročně 12 až 14 miliard eur.

V současnosti je přitom plán rozpočet co nejméně omezovat v tradičních oblastech jako je zemědělství či unijní fondy, a dokonce z něj financovat určité nové úkoly, včetně například lepší ochrany vnějších hranic bloku. K překonání mezery Evropská komise navrhla o něco vyšší příspěvky členských států vypočítávané podle výkonu jejich hospodářství, ale otevřela právě také diskusi o "nových vlastních zdrojích".

Členské země jsou podle informací ČTK nejotevřenější právě myšlence zdanění plastů, která zapadá do snahy posilovat v Evropě "zelené" hospodářství. A navíc - pokud začnou fungovat další evropská opatření, bude význam této daně postupně klesat. Podobným směrem míří i opakovaně se objevující úvaha o dani z letecké dopravy, někdy popisovaná prostě jako vyšší zdanění leteckého paliva. V diskusích mezi diplomaty se objevuje také možnost uvalit vyšší "uhlíkové" poplatky na zboží dovážené ze zemí, které nemají tak přísné nároky na ochranu ovzduší jako Evropa.