Brexit se dál zamotává. Aktivistka vyhrožuje britské vládě žalobou, už jednou uspěla

Britská aktivistka Gina Millerová, která se snaží zabránit neřízenému brexitu, chce zažalovat vládu, pokud se nástupce v premiérském křesle po odcházející ministerské předsedkyni Therese Mayové pokusí obejít parlament při prosazování odchodu z Evropské unie bez dohody. Dnes o tom informoval portál BBC.

Investiční manažerka a filantropka Millerová již v minulosti u soudu uspěla s požadavkem, aby vláda musela mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu.

I would take the U.K. government to court again, if Tory leadership contender Boris Johnson tries to shut down Parliament in order to leave the EU with no deal https://t.co/QLR5J8Ij3m via @bpolitics

— Gina Miller (@thatginamiller) 14. července 2019

V rozhovoru s televizí Sky News Millerová řekla, že se nesnaží zastavit brexit, ale že bojuje za suverenitu parlamentu. Zastánci důrazné odluky od Bruselu včetně některých poslanců ale její aktivity kritizují s tím, že není možné využívat soudy ke svázání zákonodárců. Většina členů dolní komory parlamentu totiž nesouhlasí s možným odchodem z unie bez dohody, což teoreticky znamená, že nový premiér takové řešení nebude schopen prosadit.

Kandidáti na premiéra, kterými jsou bývalý ministr zahraničí Boris Johnson a současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, shodně tvrdí, že se chtějí na odchodu s Bruselem dohodnout, ale že se země zároveň musí připravit na možnost nedohody. Zatímco Hunt jasně odmítl, že by se v případě odchodu bez dohody pokusil parlament obejít, Johnson to nevyloučil. Nyní za to Johnson čelí kritice.

Média spekulují, že případnou patovou situace v parlamentu by bylo možné vyřešit tím, že příští premiér by na podzim ukončil aktuální schůzi, která začala před dvěma lety, a začátek nové by záměrně odložil tak, aby Británie z EU i proti vůli poslanců odešla 31. října bez dohody.

Související

Královna Alžběta II.

Johnson lhal královně? Odstavení parlamentu vyvolává pochyby, přou se i soudy

Britský premiér Boris Johnson dnes odmítl, že by ve snaze dosáhnout svých politických cílů lhal královně Alžbětě II. Informovala o tom agentura Reuters. Johnson na konci srpna požádal panovnici, aby ukončila zasedání parlamentu a nové zahájila až 14. října. Královna, která jedná na přání předsedy vlády, souhlasila. Ve středu skotský odvolací soud rozhodl, že Johnson jednal ve snaze překazit činnost parlamentu několik týdnů před termínem brexitu.
Vlajka Velké Británie

Expremiér Major a aktivistka neuspěli. Další soud odmítl stížnost proti zablokování parlamentu

Londýnský soud dnes zamítl žádost aktivistky a podnikatelky Giny Millerové a expremiéra Johna Majora, kteří se domáhají, aby premiér Boris Johnson nemohl přerušit zasedání britského parlamentu a zkomplikovat tak poslancům zablokování brexitu bez dohody. Millerová již uvedla, že se proti rozsudku odvolá. Případem se tak bude zabývat nejvyšší britský soud 17. září. Informovala o tom televize Sky News.

Více souvisejících

Gina Millerová (aktivistka) Velká Británie Brexit Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy