Johnson lhal královně? Odstavení parlamentu vyvolává pochyby, přou se i soudy

"Rozhodně ne," odpověděl dnes britský premiér Boris Johnson na dotaz, zda královně při žádosti o ukončení zasedání parlamentu lhal. Zároveň připomněl, že zatímco skotský odvolací soud považuje vynucenou přestávku za účelovou, londýnský soud v obdobném případu rozhodl ve prospěch vlády. "Soud v Anglii s námi evidentně souhlasí, bude to ale muset rozhodnout nejvyšší soud," dodal.

Stížnosti na postup vlády projednávaly soudy ve Skotsku, Anglii i v Severním Irsku. Skotský soud nejprve označil Johnsonovo rozhodnutí za zákonné, odvolací soud ale uvedl, že v souladu se zákonem nebylo. Přestávku, která začala v noci na úterý, tak prohlásil za "neplatnou".

Londýnský soud, u kterého si stěžovala známá aktivistka Gina Millerová a expremiér John Major, dal ale za pravdu vládě. Definitivně by měl ve věci rozhodnout nejvyšší soud Spojeného království, který se bude případem zabývat příští úterý.

Johnson dlouhodobě tvrdí, že motivem vynucené pětitýdenní pauzy nebyla snaha vyřadit poslance z rozhodování o brexitu, ale představit domácí agendu, kterou bude vláda prosazovat po odchodu země z Evropské unie. Premiér nadále počítá s tím, že Spojené království evropský blok opustí 31. října - ať už se s EU podaří vyjednat "rozvodovou" dohodu, či nikoliv.

Přerušení práce parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí britského politického systému, k níž dochází zhruba jednou ročně. Aktuální přestávka ovšem přišla v době hluboké politické krize způsobené odchodem Británie z EU. Zároveň byla nařízena na mimořádně dlouhou dobu: potrvá-li skutečně až do 14. října, byly by to podle britských médií nejdelší takové parlamentní prázdniny od druhé světové války.