Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka

Klíčovým partnerem má být pro Maďarsko právě Rakousko, s nímž sdílí nejen historii, ale i hluboké ekonomické vazby. Magyar po svém nedávném volebním vítězství zdůraznil, že chce vztahy s Vídní posílit z kulturních i hospodářských důvodů. Obě země jsou dnes vnímány jako přirození spojenci, kteří mají zájem na stabilitě a rozvoji celého regionu.

Budoucí maďarský premiér již představil konkrétní vizi, jak dosáhnout větší integrace středoevropských států. Navrhl podle webu Politico sloučení Visegrádské skupiny s formátem Slavkov, který zahrnuje Rakousko, Česko a Slovensko. Tento krok má podle něj sloužit zájmům všech zúčastněných zemí a zvýšit jejich politickou relevanci.

Hmatatelné důkazy o své nové strategii hodlá Magyar předložit již začátkem května. Jeho první zahraniční cesty v roli premiéra povedou právě do Varšavy a Vídně. Zatímco Rakousko chápe jako přirozeného ekonomického partnera, Polsko vnímá jako klíčový stát pro výměnu zkušeností s obnovou liberální demokracie.

Jednou z nejvyšších priorit nastupující vlády je odblokování zmrazených evropských fondů v hodnotě 18 miliard eur. Magyar se také snaží o přístup k miliardovým půjčkám na obranu a chce ukončit vysoké denní pokuty, které byly na Maďarsko uvaleny kvůli sporům o migrační legislativu. Zkušenosti polského premiéra Donalda Tuska s vyjednáváním v Bruselu pro něj budou v tomto ohledu inspirací.

Rakouská diplomacie se k myšlence užší spolupráce staví otevřeně a vidí v ní logický krok. Podle diplomatů mají země střední Evropy podobnou velikost a sdílejí řadu společných zájmů. Společný postup by jim umožnil efektivněji prosazovat své požadavky a zvýšit hlasovací kapacitu uvnitř Evropské unie.

Pro konzervativní politiky v Rakousku představuje změna vlády v Maďarsku příležitost k novému startu. Spolupráce s předchozím vedením byla v posledních letech stále náročnější, až se stala prakticky neudržitelnou. Nastupující maďarská reprezentace nyní pracuje na vytvoření nového základu pro mezistátní vztahy a zlepšení podmínek pro podnikání.

Obě ekonomiky jsou již nyní neoddělitelně propojeny a Rakousko figuruje jako druhý největší investor v Maďarsku hned po Německu. V Rakousku navíc pracuje přes sto tisíc maďarských občanů, kteří do země pravidelně dojíždějí. Prohloubení obchodních vztahů je vnímáno jako stabilizační faktor pro obě strany v době globální ekonomické nejistoty.

Přestože existují neshody v otázkách, jako je podpora Ukrajiny nebo její integrace do unie, odborníci věří, že společný zájem na velkých infrastrukturních projektech převáží. Magyar, který v Bruselu strávil jako diplomat téměř desetiletí, rozumí fungování evropských institucí. Jeho cílem je vytvořit silnou protiváhu tradičním mocnostem, jako je Francie a Německo.