Britská vláda se chystá přesvědčovat občany, že by měli v noci déle spát, aby tak co nejlépe chránili své zdraví. V oficiálním dokumentu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví, chce lidem mimo jiné představit vědecké argumenty, proč by měli pravidelně spát alespoň sedm hodin. Zároveň bude varovat, že chronický nedostatek spánku může způsobit vážné zdravotní problémy včetně vyššího rizika obezity, infarktu, cévních mozkových příhod nebo deprese.
O příslušném návrhu nových doporučení informoval list The Times. Podle něj ministr zdravotnictví Matt Hancock v doporučeních určených veřejnosti poprvé bude klást velký důraz na dostatek kvalitního spánku, i když se bude věnovat i dlouhodobým preventivním opatřením v boji proti kouření a obezitě.
"Pokud člověk nespí denně alespoň sedm až devět hodin, působí to škody na jeho fyzickém i duševním zdraví, včetně zvýšeného rizika obezity, mrtvice, infarktů, depresí a úzkostí. Vzhledem k tomu, že až tři čtvrtiny britských dospělých spí pravidelně méně než sedm hodin, máme před sebou velké množství práce," citoval The Times z vládního dokumentu.
Britský kabinet chce poukázat i na to, že podle výzkumu zveřejněného v odborném periodiku Journal of Intensive Care Medicine má nedostatek spánku negativní vliv na rychlost zotavení z nemocí a úrazů, přičemž nemocniční pacienti si často stěžují právě na nekvalitní spánek. Vláda hodlá proto vydat nové pokyny pro státní zdravotnictví, které se mají týkat spánku. Personál například bude mít v popisu práce zajistit pacientům klid na spánek a rušit je jen v případě, že k tomu bude dobrý důvod.
People who don’t consistently get the same amount of #sleep or go to bed at the same time each night may be more likely to develop #health problems like #obesity, high blood pressure, high cholesterol and #diabetes. https://t.co/C08g0Ig2Mk pic.twitter.com/ajNWQIBZHT
— Dr Alexey Kulikov (@KulikovUNIATF) 6. července 2019
Deník The Times mimo jiné odkazuje na studie, které dokázaly, že každou hodinou, kterou člověk spí méně než doporučovaných sedm hodin, se zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou druhého typu o deset procent. Ženy, které pracují v noci, mají až o 30 procent vyšší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu. Muži zase kvůli noční práci mají až o čtvrtinu vyšší riziko infarktů.
Související
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák