V Bulharsku to vře kvůli stíhačkám F-16, proruský prezident vetoval dohodu s USA

Dohodu o největší vojenské zakázce Bulharska od pádu komunismu před 30 lety ratifikovalo 240členné Národní shromáždění minulý týden v pátek. Podpořilo ji 124 poslanců, tedy poměrně těsná většina členů zákonodárného sboru.

Stíhačky, které Lockheed Martin podle dohody dodá do roku 2024, by Bulharsko mělo zaplatit do září. Parlament už kvůli tomu upravil letošní rozpočet, v němž se musel zvýšit deficit.

Národní shromáždění ratifikaci schválilo ve zrychleném postupu v prvním i druhém čtení během jediného dne. Mimo jiné i tuto skutečnost Radev při svém vetu kritizoval.

Sofia chce nahradit stárnoucí sovětské stíhačky MiG-29 a zlepšit fungování svého letectva podle norem Severoatlantické aliance, jejímž členem je od roku 2004. Podobně čeká na výměnu mnoho dalších sovětských či ruských zbraní, jež má tato balkánská země ještě z dob bývalého východního vojenského bloku.

Bývalý armádní pilot Radev, který je považován za politika přátelsky zaměřeného vůči Rusku, se při sporu s konzervativní vládní stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) premiéra Bojka Borisova ohledně nákupu nových stíhaček zasazoval o švédské gripeny. Ty ale GERB odmítl s odůvodněním, že tyto letouny by dodatečně ještě musely být zařízeny podle standardů NATO.

Bulharsko si vybíralo mezi americkými stíhačkami F-16 a F-18 a gripeny. Mezi nabídkami byly podle médií původně i starší stroje F-16 od Portugalska a Izraele a buď staré, nebo nové letouny Rafale od Francie. Vedle toho Itálie nabídla starší stíhačky Eurofighter Typhoon.