"Stydím se za to, co Němci udělali." Heiko Maas požádal Poláky o odpuštění za nacistické zločiny

"Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali... A stydím se za to, že se o této vině po válce příliš dlouho mlčelo," řekl německý ministr zahraničí v projevu předneseném v Muzeu Varšavského povstání. Varšavu podle něj nacisté zničili, ale nezlomili. Maas navrhl, aby památník polským obětem druhé světové války vznikl také přímo v Berlíně. "Už je načase," zdůraznil. Památník by podle něj mohl přispět k usmíření.

V Berlíně již stojí několik pomníků různým skupinám obětí nacistické hrůzovlády. Nejznámější je památník zavražděným Židům u Braniborské brány, nedaleko Říšského sněmu ale stojí například i pomník obětem romského holokaustu či pomník obětem nacistů z řad homosexuálů.

Maas dnes dopoledne položil také se svým polským kolegou Jackem Czaputowiczem věnec u památníku obětem Varšavského povstání ve čtvrti Wola. Později se oba ministři sešli ještě s polskou a německou mládeží.

Maas je nejvýše postaveným německým hostem při vzpomínkové akci k povstání od roku 2004, kdy Varšavu u příležitosti 60. výročí navštívil tehdejší kancléř Gerhard Schröder.

Německé velvyslanectví dnes na znamení "smutku a studu" spustilo vlajky před svým sídlem ve Varšavě na půl žerdi.

Výročí povstání si dnes připomněli také vrcholní polští politici. Prezident Duda u památníku obětí masakru ve čtvrti Wola připomněl, že se o povstání z roku 1944 "v období Polské lidové republiky nemluvilo". Více než 50.000 civilistů, které nacisté ve Wole povraždili, si ale podle něj zaslouží, aby se na ně vzpomínalo.

Premiér Mateusz Morawiecki k výročí řekl, že Poláci povstalcům z Varšavy nedluží jen vzpomínku, ale i vděčnost. "Nebylo by svobodného Polska bez boje proti bestii, proti německé bestii, bestii, která zaťala své drápy do Varšavy, zaťala drápy do Polska," řekl premiér.

Oddanie i patriotyzm Powstańców Warszawskich są wzorem dla wszystkich, którzy służą Polsce. W przededniu 75. rocznicy Powstania Warszawskiego wyrażamy naszą wdzięczność za to, że poświęcili tak wiele dla wolności naszej Ojczyzny i jej przyszłych pokoleń. pic.twitter.com/PWiEXmWRk7

Povstání proti německé okupaci vypuklo ve Varšavě 1. srpna 1944. Tisíce lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa) se odhodlaně postavily nacistům na odpor. Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, která sice byla u bran Varšavy, ale k povstání se nepřidala. Skončilo tak pro Poláky tragicky.

Po 63 dnech byla rebelie potlačena. Během bojů v ulicích města a při německých náletech tehdy přišlo o život kolem 200.000 bojovníků a civilistů. Okupanti poté zbytek velkoměsta prakticky srovnali se zemí.