Německo hodlá skoncovat s igelitkami, ministryně už sepisuje zákon

"Chci, abychom celkově redukovali plasty, abychom se změnili ze společnosti, která vše vyhazuje, a měli méně plastů v našich supermarketech," uvedla Schulzeová. Od roku 2016 se sice v Německu podařilo počet plastových tašek prodávaných v obchodech snížit o dvě třetiny, to podle ní ale nestačí. "Moje ministerstvo zrovna pracuje na návrhu zákonné úpravy zákazu plastových tašek," řekla listu Bild am Sonntag.

Seit 2016 sinkt der Verbrauch an Plastikbeuteln deutlich. Diese Entwicklung will #SvenjaSchulze weiter vorantreiben. Mit einem #Plastiktütenverbot. https://t.co/eSvkX8vmio

Kritici ale poukazují na to, že takové opatření je samo o sobě nedostatečné. Plastové tašky totiž tvoří jen zhruba procento veškerého plastového odpadu.

Návrhy na změny, které mají zlepšit německou bilanci CO2 a celkově životní prostředí, přichází zejména od úspěchu Zelených v květnových eurovolbách ze všech vládních stran. Ve druhé polovině září má kabinet předložit celý balíček opatření ke snížení emisí oxidu uhličitého.

Spolková republika plánovala, že do roku 2020 emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice CDU/CSU a SPD se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2020 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Emise CO2 se Německu daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V zemědělství mezi lety 1990 a 2017 klesly o 16 procent, v energetice, která však zůstává dlouhodobě díky uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, o 29,6 procenta, v průmyslu o 33,4 procenta a v sektoru likvidace odpadů dokonce o 73,5 procenta.