Počet občanů ze zemí Evropské unie, kteří se stěhují do Británie, setrvale klesá, přičemž největší odliv nastal v uplynulém roce u lidí z nových unijních zemí, k nimž patří i Česko.
Informoval o tom dnes britský statistický úřad ONS. Podle nových statistických údajů v Británii mezi březnem 2018 a březnem 2019 přibylo 59.000 lidí z ostatních členských zemí EU, což je nejméně od roku 2013.
Podle statistiků lze pokles migrace ze zemí EU přičítat plánovanému odchodu Británie z EU, o němž země rozhodla v referendu v roce 2016. Před plebiscitem - mezi březnem 2014 a březnem 2015 - v Británii přibylo 219.000 občanů EU, nyní počet poklesl o dvě třetiny. Vůbec nejvýrazněji přitom o život v Británii ztratili zájem občané z osmi zemí EU, které do unie vstoupily v roce 2004, tedy z Česka, Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Počet občanů těchto zemí, kteří z Británie v uplynulém roce odešli, byl o 7000 vyšší než těch, kteří se tam nově přistěhovali.
List Financial Times v této souvislosti citoval Julii Onslowovou-Coleovou z právnické firmy Fragomen, podle které je pokles lidí přicházejících ze zemí střední a východní Evropy "znepokojivým trendem". Právě občané těchto zemí totiž tvoří podstatnou část pracovníků v sektorech jako je stavebnictví, pohostinství a zdravotnictví.
Čistá migrace do Británie, což je údaj, který označuje rozdíl mezi počtem lidí, kteří se nově přistěhovali, a počtem lidí, kteří naopak z Británie odešli, se celkově snížila o 12 procent. V Británii přibylo 226.000 lidí odjinud, ale zatímco počet lidí původem ze zemí EU se snižuje, zvyšuje se počet nově příchozích ze států mimo EU. Těch bylo za rok do letošního března 238.000, ještě v roce 2016 to bylo 193.000.
Související
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák