Česko by mohlo dočasně odejít z Schengenu! Proč?

Tendence vedoucí k obnově hranic jsou zaznamenávány již v Dánsku. Důvodem je především přeshraniční kriminalita a příliš velký příliv uprchlíků. Francie a Itálie jsou pro úplné obnovení hraničních kontrol. Viktor Čech, náměstek ministra vnitra, se obává podobných problémů a chce dočasně vyloučit zemi ze Schengenského prostoru. Stejného názoru je i Ivo Strejček, europoslanec a člen Výkonné rady ODS, který považuje Schengenský systém za umělý projekt podobný společné měně euro. Nadále by ale měl fungovat bezvízový režim regulovaný pasovými kontrolami. „Nehájím izolacionismus. Možnost chránit své občany před vstupem nežádoucích osob patří k povinnostem suverénního státu“ dodává europoslanec. Proti Schengenu je i samotný prezident Klaus. „Každému se zdá, jak vydělá na tom, že neztratí tři minuty, aby na hranicích zastavil a ukázal nějakému úředníkovi pas. Někteří nekladou otázku, co díky tomu ztrácejí a co může být na opačné straně téže mince“ vysvětluje svůj postoj prezident. 

Výraznými příznivci Schengenského systému jsou sociální demokraté. „Svoboda volného pohybu bez pasových kontrol na vnitřních hranicích tvoří jeden ze základních stavebních kamenů konstrukce evropské integrace. ODS se zřejmě kloní k pravicovým populistům, kteří jsou proti takovému druhu integrace“ tvrdí europolanec ČSSD Libor Rouček. Na obranu občanských demokratů je nutné dodat, že se mezi členy ODS najdou i obdivovatelé celého systému. „Stále si myslím, že Schengenský systém je jedna z nejlepších věcí, které EU přinesla“ říká David Vodrážka (ODS), předseda Zahraničního výboru sněmovny. 

Pokud se ovšem Česká republika rozhodne pro obnovu hraničních kontrol, doplatí na to finančně. Podle Jaromíra Kohlíčka, europoslance KSČM, stojí takové opatření velké peníze. „Je spíše nutné zpřísnit některé podmínky a ostrahu vnějších hranic“ nechává se slyšet Kohlíček. Každopádně je třeba mít tzv. oči na pozoru. Lisabonská smlouva umožňuje přerozdělování a přidělování imigrantů a azylantů členským zemím EU. V tomto případě se Česká republika stane „hostitelskou zemí“ bez ohledu na své osobní priority. Mezi největší zastánce takového kroku patří italský premiér Silvio Berlusconi. Podle zprávy z 13. února 2009 by ale taková opatření mělo být doprovázeno jistými finančními prostředky, které přispějí k hladkému transferu uprchlíků do konkrétní členské země.