Van Rompuy: Přidružení Ukrajiny k EU závisí na osudu Tymošenkové

Ukrajina měla na summitu před koncem letošního roku podniknout první krok směrem k evropské integraci. Případ Tymošenkové ale vyvolal u unijních politiků vlnu ostré kritiky.

Právě diskuze ohledně vězeňských podmínek ukrajinské expremiérky mohla o hodinu prodloužit jednání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, předsedy Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedy Evropské komise Josého Barrosa.

Plenární zasedání summitu mělo začít ve 12.40 místního času (11.40 SEČ). Setkání v úzkém kruhu se ale protáhlo, politici zůstali za zavřenými dveřmi déle, než se původně plánovalo.

Ukrajinci předem nevylučovali, že se asociační dohody v rámci nynějšího summitu nepodepíšou. Ukrajinská diplomacie se ale nechala minulý týden slyšet, že je pro ni klíčové samotné ukončení rozhovorů.

Po diskuzi s Rompuyem a Barrosou nejvyšší představitel Ukrajiny oznámil, že dojednávání asociačních dohod skončilo.

"Dospěli jsme ke konci jednání o textu dohody a jsme připraveni připravit její podepsání," těmito slovy Janukovyč zahájil plenární zasedání summitu. Kdy bude dokument podepsán, neupřesnil.

Předseda Evropské komise Barroso podotknul, že jednání sice skončila, ale podepsání dohod závisí na politických okolnostech, které Evropu znepokojují. Mezi ně patří i Tymošenková. Šéf administrativy ukrajinského prezidenta Serhij Ljovočkin přitom ale věří, že případ Janukovyčovy oponentky nepřekazí podepsání dokumentu.

Stoupenci ukrajinské opozice si summit nenechali ujít a vyrazili do ulic. V centru Kyjeva se sešli s portréty Tymošenkové a s plakáty v ukrajinštině a angličtině s požadavkem osvobodit političku a ukončit politické represe na Ukrajině.

Demonstranti, vesměs aktivisté z hnutí Koalice účastníků oranžové revoluce, se pustili do připravených policistů rákoskami. Nakonec 15 z nich skončilo ve vězení.

Tymošenková si v kyjevské věznici, takzvané Lukjanovce, odpykává trest za zneužití pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu v roce 2009. Trpí bolestmi páteře a většinu času tráví na lůžku. Expremiérku uvěznili počátkem letošního srpna. V říjnu ji soud potrestal sedmi lety vězení. Evropská unie obvinění, proces i rozsudek kritizovala jako politicky motivovaný.