Řím - Pasažéři ze ztroskotané Concordie dostanou od provozovatele lodi odškodné 11 000 eur, to je 280 000 korun. Informuje o tom v pátek agentura AFP.
"Dohoda se týká tří tisícovek cestujících ze 60 zemí včetně 900 Italů," sdělila skupina na ochranu spotřebitelů Adoc, která dohodu zprostředkovala.
Provozovatel lodi Costa Crociere, jež patří největšímu světovému provozovateli výletních lodí Carnival Corp., vyplatí odškodné 11 000 eur pasažérům, kteří neutrpěli zranění. Je to náhrada za ztracená zavazadla a prožité trauma. Společnost také pasažérům vrátí peníze za plavbu, zaplatí cestovní náklady a uhradí případné lékařské ošetření. Adoc zastupuje 3206 cestujících z 61 zemí, dohody s Costa Crociere dosáhla ve čtvrtek. Pasažéři, kteří s dohodou nesouhlasí, mohou společnost žalovat. Costa Concordia se čtyřmi tisícovkami lidí na palubě ztroskotala v pátek 13. ledna u břehů jižního Toskánska. Téměř 300 metrů dlouhé plavidlo najelo na skalisko u ostrova Giglio, převrátilo se na bok a částečně potopilo. Zatím bylo nalezeno 16 obětí ztroskotání. Dalších 16 lidí ze seznamu pasažérů a členů posádky je pohřešováno. Šance, že je někdo z nich deset dní po havárii naživu, je už nulová. Vina za ztroskotání lodě se přičítá kapitánu Schettinovi, který se příliš přiblížil pobřeží. Za zavinění nehody, několikanásobné zabití a předčasné opuštění lodi mu hrozí až 15 let vězení. Concordia je historicky největší lodí, která se potopila. Překonala Titanic, který byl 270 metrů dlouhý a vešlo se na něj 3600 lidí. Tato legendární loď šla ke dnu před téměř 100 lety, v dubnu 1912. Z celkem 2203 lidí na palubě jich zahynulo 1523.
Související
Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům
Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek