Krize dohnala už 750 lidí k sebevraždě

Nejde o oficiální čísla, ale pocházejí od velmi respektovaného zdroje, napsal francouzský list Le Monde. Zveřejnil je Michel Debout, profesor psychiatrie a forenzní vědy, který je považován za hlavní francouzskou autoritu na problematiku sebevražd.Svou práci Debout zakládá na studii zveřejněné v prosinci 2011 národním ústavem pro dohled nad zdravím, která posuzovala počet pokusů o sebevraždu za rok mezi nezaměstnanými. Profesor čísla aplikoval na počet žadatelů o práci od roku 2008 a pak, když zapracoval takové aspekty, jako je pohlaví či věk, použil korelační faktor mezi pokusy o sebevraždu a počtem dokonaných sebevražd, aby vypočítal "lidskou cenu krize". Debout uvedl, že jeho odhad 750 je značně umírněné číslo, protože vzal v potaz jen faktor nezaměstnanosti. Krize má ale další dopady, jako je bída, dluhy a rozvody, což rovněž zvyšuje riziko spáchání sebevraždy. Odborník na sebevraždy uvedl, že se rozhodl své údaje zveřejnit, protože je "velmi rozčílený" údajnou apatií francouzské vlády. Poslední dostupné údaje národního ústavu pro zdraví a lékařský výzkum INSERM jsou z roku 2009 a stanovují roční počet sebevražd v zemi na 10.500. Tak vysoké číslo zařadilo Francii mezi země s nejvyšším počtem sebevražd v Evropě a sebevraždu mezi velké problémy jejího veřejného zdraví. Debout prý své znepokojení nad touto situací dal najevo už v roce 2009, kdy varoval, že krize bude mít dramatický dopad na lidi v nouzi a trval na tom, že stát má "povinnost zachránit" ty nejzranitelnější. Ale marně. Historická souvztažnost mezi nezaměstnaností a sebevraždou je nepopiratelná, dodal profesor. "Toho nejhoršího se můžeme bát v letech 2012 a 2013, především mezi lidmi ve věku 40 až 55 let," řekl listu Le Monde. "Proč nemůžeme zorganizovat lékařskou a psychologickou pomoc pro nezaměstnané? Společnost by měla ukázat, že jí na těchto lidech stále záleží. Nezaměstnaní lidé páchají sebevraždu, protože společensky už jsou mrtví," dodal.