IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

Rozsah současného výpadku je podle statistik IEA alarmující. Zatímco ropné krize v letech 1973 a 1979 znamenaly ztrátu zhruba 5 milionů barelů ropy denně, nynější konflikt, který naplno vypukl koncem února, už trh připravil o 11 milionů barelů denně. K tomu je nutné připočítat výpadek 140 miliard metrů krychlových plynu, což je téměř dvojnásobek objemu, o který svět přišel po začátku války na Ukrajině v roce 2022.

Krize se však neomezuje pouze na paliva. Birol upozornil, že dochází k přerušení dodávek v „životně důležitých tepnách“ globální ekonomiky, což zasahuje výrobu hnojiv, petrochemický průmysl a obchod se sírou či heliem. V Perském zálivu bylo navíc těžce poškozeno nejméně 40 energetických zařízení. To znamená, že i kdyby boje okamžitě ustaly, obnova dodávek nebude ani zdaleka okamžitá.

V reakci na tento vývoj již IEA přistoupila k historicky největšímu nouzovému opatření, když 11. března uvolnila 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv. Birol zdůraznil, že agentura je v kontaktu s lídry v Asii, Evropě i Severní Americe a v případě potřeby je připravena na trh dodat další zásoby. Dosud bylo využito pouze 20 % celkových rezerv, takže prostor pro další intervenci existuje.

Agentura zároveň apeluje na státy, aby začaly zavádět opatření na straně poptávky. Mezi doporučeními se objevuje častější práce z domova, dočasné snížení povolené rychlosti na dálnicích nebo omezení letecké dopravy. Tato preventivní opatření mají pomoci zmírnit šok pro hospodářství, dokud se nepodaří vyřešit největší problém – neprůchodnost Hormuzského průlivu, kudy běžně proudí pětina světové ropy.

Napětí dále zvyšuje ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil totální zkázou jeho energetické infrastruktury, pokud průliv do pondělní noci neotevře. Teherán na oplátku slibuje útoky na odsolovací zařízení a energetické uzly patřící USA a jejich spojencům v regionu. Podle Birola není vůči těmto dopadům imunní žádná země a situace vyžaduje koordinované globální úsilí.

Související

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

Více souvisejících

ropa

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko pravděpodobně koncem tohoto roku zahájí novou vlnu mobilizace a povolá nejméně 300 000 dalších vojáků. Hlavním cílem Moskvy je podle něj dokončit obsazení dlouhodobě požadované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Zelenského se dá očekávat, že přes obrovské ztráty lidské síly skončí Rusko na konci roku s okupací prakticky stejného rozsahu území jako na jeho počátku. 

před 2 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii

Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.

před 3 hodinami

Letní počasí

Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější

V Česku začíná poslední ryze prázdninový týden, který bude zajímavý i ohledně počasí. Na naše území se opět dostane teplý vzduch z jihu, takže nejvyšší teploty dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se však ochladí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

včera

včera

včera

včera

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci

Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy