Paříž - Socialista François Hollande zvítězil v nedělním prvním kole voleb francouzského prezidenta před konzervativcem Nicolasem Sarkozym, informuje agentura Reuters.
Hollande a Sarkozy s přehledem postupují do druhého kola voleb. Naznačují to výsledky po sečtení 85 procent hlasů. Vyzyvatel Hollande zatím získal 28,2 procenta hlasů, obhájce Sarkozy 27 procent. Projekce, která vychází ze součtu hlasů a z průzkumů mezi hlasujícími Francouzi předpokládá, že pořadí na prvních dvou místech se už nezmění. Hollande i Sarkozy by měli bezpečně postoupit do druhého kola voleb, které se uskuteční za dva týdny v neděli 6. května a v němž se utkají dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Mají výrazný náskok před dalšími kandidáty.
Na třetím místě je představitelka protipřistěhovalecké Národní fronty Marine Le Penová s 18,6 procenta hlasů, na čtvrtém s 10,9 procenta kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Pátý je centrista François Bayrou s 9,2 procenta. Dalších pět kandidátů má jednociferné zisky nebo nižší než procento. Ve volbách podle odhadů hlasovalo 80,8 procenta voličů, to je o tři procenta méně než v prvním kole prezidentských voleb před pěti lety, avšak o téměř devět procent víc než v roce 2002. Z nedělních průzkumů institutů Ipsos a Ifop vyplývá, že ve druhém kole voleb Hollande Sarkozyho porazí. První institut předpovídá poměr hlasů 54:46 v Hollandeho prospěch, druhý 54,5: 45,5. Ipsos a Ifop zjistily, že většina voličů od Mélenchona a Bayroua přejde k Hollandemu, voliče Le Penové zase na svou stranu získá Sarkozy. "Dnes jsem na dobré cestě k tomu, abych se stal prezidentem," prohlásil Hollande v neděli večer na mítinku ve městě Tulle, kde je starostou. "Francouzi dnes dali najevo, že odmítají obhájce prezidentství a jeho politiku," hlásal k nadšenému davu. Sarkozy po oznámení odhadů vyzval Hollanda ke třem televizním debatám. "Do druhého kola hledím s důvěrou v sílu našeho tábora," řekl. Hollande nabídku na televizní duely odmítl. Pod tlakem nepříznivých preferencí Sarkozy v posledních dnech kampaně bil na poplach. "Pokud bude zvolen Hollande, bude to pro Francii hospodářská katastrofa," citovala agentura AFP ze Sarkozy projevu na pátečním mítinku v Nice. Obhájce prezidentství obviňuje Hollanda, že jeho plán investic do ekonomiky, jehož cílem mají být nová pracovní místa, povede k růstu zadlužení země. Varuje, že pokud by kandidát socialistů dostal příležitost zavést zamýšlenou 75procentní daň pro milionáře, Francouzi by své peníze investovali v cizině. Deník Le Monde upozorňuje, že Hollande se představuje jako kandidát sociální spravedlnosti a solidarity. Sarkozyho obviňuje, že podporuje pouze bohaté a prohlubuje sociální nerovnosti.
"Sarkozy - to je prezident bohatých, za kterého Francie neporoste, zůstane slabá," zdůraznil Hollande dva dny před volbami na mítinku v Bordeaux. Sarkozy je nejméně oblíbeným francouzským prezidentem v dějinách země. Průzkum, který pro nedělník Dimanche vypracoval institut IFOP, zjistil, že mu nedůvěřuje 64 procent Francouzů. Pokud by Sarkozy přece jen vyhrál, bylo by to v zemi pokládáno za neuvěřitelné zmrtvýchvstání. "Žádný kandidát na prezidenta nedokázal vyhrát volby s takovou ztrátou v průzkumech, jakou měl Sarkozy na Hollanda," řekl agentuře Reuters politický analytik Dominique Reynie. Prezidentské volby jsou ve Francii nejsledovanějším hlasováním. Francie si zakládá na své republikánské tradici, přesto její prezident má větší pravomoci než král. Řídí zasedání vlády. Premiéra může odvolat kdykoli se mu zamane. Obdobně může bez udání důvodu rozpustit parlament. Ústava mu také dává právo rozhodnout o nasazení jaderných zbraní. Prezidenta volí Francouzi v přímých volbách na pět let.
Volbě šéfa státu přikládají velkou váhu. Francouzský prezident je po německé kancléřce druhý nejmocnější politik v Evropě.
Deník Libération označil za hlavní témata letošních voleb pracovní místa, zadlužení země, růst ekonomiky a krizi eura. Krize eura na Francouze těžce dopadá. V zemi je desetiprocentní nezaměstnanost a hospodářství stagnuje. Někteří Francouzi za to dávají vinu Sarkozymu a chtějí ho ve volbách vytrestat.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák