První odhad: Hollande porazil Sarkozyho, bude 2. kolo

Paříž - Socialista François Hollande zvítězil v nedělním prvním kole voleb francouzského prezidenta před konzervativcem Nicolasem Sarkozym, informuje agentura Reuters.

Hollande a Sarkozy s přehledem postupují do druhého kola voleb. Naznačují to výsledky po sečtení 85 procent hlasů. Vyzyvatel Hollande zatím získal 28,2 procenta hlasů, obhájce Sarkozy 27 procent. Projekce, která vychází ze součtu hlasů a z průzkumů mezi hlasujícími Francouzi předpokládá, že pořadí na prvních dvou místech se už nezmění. Hollande i Sarkozy by měli bezpečně postoupit do druhého kola voleb, které se uskuteční za dva týdny v neděli 6. května a v němž se utkají dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Mají výrazný náskok před dalšími kandidáty.

Na třetím místě je představitelka protipřistěhovalecké Národní fronty Marine Le Penová s 18,6 procenta hlasů, na čtvrtém s 10,9 procenta kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Pátý je centrista François Bayrou s 9,2 procenta. Dalších pět kandidátů má jednociferné zisky nebo nižší než procento. Ve volbách podle odhadů hlasovalo 80,8 procenta voličů, to je o tři procenta méně než v prvním kole prezidentských voleb před pěti lety, avšak o téměř devět procent víc než v roce 2002. Z nedělních průzkumů institutů Ipsos a Ifop vyplývá, že ve druhém kole voleb Hollande Sarkozyho porazí. První institut předpovídá poměr hlasů 54:46 v Hollandeho prospěch, druhý 54,5: 45,5. Ipsos a Ifop zjistily, že většina voličů od Mélenchona a Bayroua přejde k Hollandemu, voliče Le Penové zase na svou stranu získá Sarkozy. "Dnes jsem na dobré cestě k tomu, abych se stal prezidentem," prohlásil Hollande v neděli večer na mítinku ve městě Tulle, kde je starostou. "Francouzi dnes dali najevo, že odmítají obhájce prezidentství a jeho politiku," hlásal k nadšenému davu. Sarkozy po oznámení odhadů vyzval Hollanda ke třem televizním debatám. "Do druhého kola hledím s důvěrou v sílu našeho tábora," řekl. Hollande nabídku na televizní duely odmítl. Pod tlakem nepříznivých preferencí Sarkozy v posledních dnech kampaně bil na poplach. "Pokud bude zvolen Hollande, bude to pro Francii hospodářská katastrofa," citovala agentura AFP ze Sarkozy projevu na pátečním mítinku v Nice. Obhájce prezidentství obviňuje Hollanda, že jeho plán investic do ekonomiky, jehož cílem mají být nová pracovní místa, povede k růstu zadlužení země. Varuje, že pokud by kandidát socialistů dostal příležitost zavést zamýšlenou 75procentní daň pro milionáře, Francouzi by své peníze investovali v cizině. Deník Le Monde upozorňuje, že Hollande se představuje jako kandidát sociální spravedlnosti a solidarity. Sarkozyho obviňuje, že podporuje pouze bohaté a prohlubuje sociální nerovnosti.

"Sarkozy - to je prezident bohatých, za kterého Francie neporoste, zůstane slabá," zdůraznil Hollande dva dny před volbami na mítinku v Bordeaux. Sarkozy je nejméně oblíbeným francouzským prezidentem v dějinách země. Průzkum, který pro nedělník Dimanche vypracoval institut IFOP, zjistil, že mu nedůvěřuje 64 procent Francouzů. Pokud by Sarkozy přece jen vyhrál, bylo by to v zemi pokládáno za neuvěřitelné zmrtvýchvstání. "Žádný kandidát na prezidenta nedokázal vyhrát volby s takovou ztrátou v průzkumech, jakou měl Sarkozy na Hollanda," řekl agentuře Reuters politický analytik Dominique Reynie. Prezidentské volby jsou ve Francii nejsledovanějším hlasováním. Francie si zakládá na své republikánské tradici, přesto její prezident má větší pravomoci než král. Řídí zasedání vlády. Premiéra může odvolat kdykoli se mu zamane. Obdobně může bez udání důvodu rozpustit parlament. Ústava mu také dává právo rozhodnout o nasazení jaderných zbraní. Prezidenta volí Francouzi v přímých volbách na pět let.

Volbě šéfa státu přikládají velkou váhu. Francouzský prezident je po německé kancléřce druhý nejmocnější politik v Evropě.

Deník Libération označil za hlavní témata letošních voleb pracovní místa, zadlužení země, růst ekonomiky a krizi eura. Krize eura na Francouze těžce dopadá. V zemi je desetiprocentní nezaměstnanost a hospodářství stagnuje. Někteří Francouzi za to dávají vinu Sarkozymu a chtějí ho ve volbách vytrestat.

Související

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Více souvisejících

Francie

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy