Volali na něj, že je zrůda! Krutý příběh ze Stockholmu

Recklinghausenova neurofibromatóza – tahle nemoc mu byla diagnostikována zanedlouho po narození, když se mu a očním víčku oblevil první nádor.

Nilsson poté podstoupil spoustu operací, ale bezúspěšně. Měl často dvě operace za rok, každá trvala až dvanáct hodin. Nakonec ale nádor stejně dorostl.

"Nejvíce mě štvou lidé, kteří na mě zírají a ukazují na mě. Nemají ponětí, čím jsem si prošel. Nikdo neví, jaké to je, když jsem před operací nemohl usnout, klepal jsem se, zvracel a snažil se myslet pozitivně," řekl švédskému portálu HD.se.

V osmnácti letech byl už jeho obličej úplně znetvořený. V té době také pochopil, že se bude muset smířit se svým osudem a pokusil se seznámit s dívkou. Nakonec mu to vyšlo. Na internetu potkal Josefine a po nějaké době se odhodlal a poslal ji i svou fotku. I přesto se s ním chtěla sejít a rozhodla se, že se pokusí jeho handicap ignorovat.

"Když jsem ho poprvé uviděla na videu, byla jsem v šoku. Jakmile jsme ale spolu začali mluvit, zapomněla jsem na jeho tvář. Pozvala jsem ho na večírek, kde bylo spoustu cizích lidí. Nečekala jsem to, ale přišel," vzpomíná jeho přítelkyně na seznámení.

Zanedlouho s ním počala dítě, a i když je nemoc dědičná, riskli to. Dopadlo to dobře – porodila dva zdravé syny Jaspera a Caspera. Dokonalý happyend dovršila svatba.