Zavřeme vám informační kohouty, vyhrožuje Brusel Washingtonu

Eurokokomisařka Malmströmová poslala podle listu vysoce postaveným americkým činitelům dopis, v němž požaduje, aby Washington dokázal, že respektuje zákony chránící soukromí lidí. V opačném případě EU vypoví dohody, díky nimž mají USA přístup k informacím o finančních transakcích obyvatel Unie a údajům o cestujících přepravovaných leteckými společnostmi.

Evropští politici se v posledních dnech usilovně snaží získat odpověď na otázku, k jakým údajům o obyvatelích EU mají vlastně americké tajné služby přístup. V rámci protiteroristického programu Prism, k jehož zveřejnění se přiznal Edward Snowden obviněný poté Washingtonem ze špionáže, získává americká vláda údaje o telefonické a internetové komunikaci mezi USA a světem. Vyšlo také najevo, že byly sledovány některé evropské ambasády.

Aféra by mohla narušit i chystané další kolo jednání o historické dohodě o volném obchodu mezi EU a USA, již například Francie chtěla kvůli tomu odložit. Německá kancléřka Angela Merkelová však nechce, aby zpravodajský skandál narušil obchodní jednání a snaží se s prezidentem Barackem Obamou celou situaci vyřešit.

K případu Snowden, ke kterému se leckdo vyjádřil, doplňme, že „šmírování" amerických občanů probíhá pod kuratelou tamějších soudů, respektive speciálního soudního tribunálu (FISA Court) zřízeného v roce 1978, jehož soudce vybírá předseda amerického Nejvyššího soudu (obdoba českého Ústavního soudu).

Od 11. září 2001 obdržel tento soud v rámci boje s terorismem zhruba 20 tisíc žádostí o monitoring e-mailové a internetové komunikace, jež se nějakým způsobem týká amerických občanů. Zhruba 99 procent žádostí se povoluje, soud ale nefunguje jako automat, žádosti se čtou, stovky se jich odmítají, žádá se dodání podkladů apod. S cizinci je to pochopitelně jinak, když se jim to nelíbí, lze jim jen poradit, aby si neotevírali internetové účty u amerických internetových firem, píše iHned.cz.

Je to ovšem soud, který se potkává tajně, poslouchá pouze jednu stranu (případného sporu) a rozhodne bez upozornění postižené strany (jinak to ale dost dobře nejde a nefunguje to ani v případě České republiky).