Postřílení 335 lidí u Říma byla pro nacistu Priebkeho "maličkost"

Popravu 335 mužů a chlapců (nejmladšímu bylo 15, nejstaršímu 74 let) v jeskyních na okraji Říma nařídil podplukovník SS Herbert Kappler jako odvetu za pumový atentát italských partyzánů, který usmrtil 33 německých vojáků pochodujících centrem Říma. Kappler rozhodl, že za každého mrtvého Němce zemře deset Italů. Priebke přiznal, že zastřelil dvě z obětí a že v seznamu "odškrtával" další Italy, kteří byli vedeni na popravu. Hájil se ale tím, že pouze plnil rozkaz."Ardeatinské jeskyně byly pro Židy strašné, pro mne to však byla maličkost, která se ztratila ve všem dalším - bombardování, Drážďanech, Hirošimě, mých mrtvých, prohrané válce," řekl k tomu později Priebke, který prý jen plnil své povinnosti. "Byl jsem voják a nikdy jsem si nemyslel, že to byl zločin."Jak se vlastně veřejnost dozvěděla o Priebkem, který si žil dlouhá desetiletí spokojeně a nepozorovaně v Argentině? Dá se říci, že se prozradil sám. První stopou byla kniha francouzského spisovatele argentinského původu Estebana Bucha Malíř z argentinského Švýcarska z roku 1991. Tou se v roce 1994 - půl století po masakru - inspiroval reportér americké televize ABC Sam Donaldson, který udělal s Priebkem krátký rozhovor. Tehdy osmdesátiletý nacista přiznal svou účast na masakru s tím, že údajně jen poslouchal rozkazy.To ale zvedlo velký zájem o jeho kauzu, Priebke byl zatčen a posléze koncem roku 1995 vydán k soudu do Itálie. Priebke opakovaně prohlásil, že je nevinný.Proces s ním začal v květnu 1996, během něho se Priebke přiznal, že zastřelil dvě z obětí masakru v jeskyních. V srpnu 1996 byl Priebke uznán vinným, ale s ohledem na třicetiletou promlčecí lhůtu jej soud osvobodil. To vyvolalo obrovskou vlnu rozhořčení zejména příbuzných obětí z jeskyní. Po odvolání byl Priebke v červenci 1997 odsouzen na 15 let vězení, přičemž mu soud prominul pět let trestu kvůli vysokému věku a chatrnému zdraví. Na doživotí do vězení jej poslal až odvolací soud v Římě v březnu 1998, spolu s ním byl ke stejnému trestu odsouzen za stejný zločin i bývalý důstojník SS Karl Hass. A v únoru 1999 bylo Priebkemu ze zdravotních důvodů povoleno odpykat si trest v domácím vězení.Berlínský rodák Priebke pracoval po ukončení hotelové školy v berlínském hotelu Esplanade, posléze i v Londýně a Rapallu. Když se v roce 1936 vrátil do vlasti, najala ho díky jeho jazykovým schopnostem berlínská policie jako překladatele a tlumočníka. V roce 1941 byl dosazen na německé velvyslanectví v Římě, kde se jeho nadřízeným stal policejní atašé Herbert Kappler, pozdější velitel ardeatinského masakru.Po válce Priebke uprchl z britského zajateckého tábora díky "hnědému biskupovi" Aloisi Hudalovi. Tento rakouský teolog zachránil po válce několik nacistických vrahů. Hudal měl jako hlavní představitel rakouského výboru pro uprchlíky právo vydávat vatikánské pasy a doklady Červeného kříže. Tím zajišťoval nacistům novou totožnost. Hlavní cílovou zemí Hitlerových pohrobků byla Argentina. Pomoc jim nabídl tehdejší prezident Juan Perón, který měl pro nacistické Německo slabost již delší dobu.Hudal pomohl více než 10.000 lidí (některé zdroje uvádějí čísla kolem 50.000). K jeho "klientům" patřil mimo jiné bývalý velitel vyhlazovacích táborů v Sobiboru a Treblince Franz Stangl, "vynálezce" pojízdných plynových komor Walter Rauff či Priebke. Lovec nacistů Simon Wiesenthal byl přesvědčen, že díky Hudalovým iniciativám našel útočiště v Argentině také strůjce holokaustu Adolf Eichmann a v Sýrii jeho blízký spolupracovník Alois Brunner, odpovědný za transporty desetitisíců Židů do továren na smrt.Priebke žil asi od roku 1949 v argentinském horském středisku Bariloche, kde byl jako blahobytný hoteliér uznávaným příslušníkem tamní německé kolonie. Priebke zde dlouhá léta působil jako ředitel místní německé školy i jako prezident Německo-argentinské kulturní asociace.Itálie Priebkeho hledala od roku 1946 a první proces s aktéry masakru v jeskyních se odehrál již v roce 1948. Priebke byl souzen v nepřítomnosti.O masakru v Ardeatinských jeskyních byly natočeny dva známé filmy. Ve snímku Masakr v Římě z roku 1973 hrál Priebkeho Brook Williams, ve filmu exceloval Richard Burton jako velitel SS Kappler a Marcello Mastroianni coby odbojářský kněz Antonelli. Druhý snímek, televizní film Šarlatový a černý z roku 1983, představil Priebkeho jako kapitána Hirsche (hrál jej Kenneth Colley), v dalších rolích se představili Gregory Peck, Christopher Plummer (šéf SS Kappler) či John Gielgud jako papež Pius XII.