Polsko se zřeklo trestu smrti, jako poslední země v EU

Pro Polsko byl dosud závazný šestý protokol Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tato část smlouvy sjednané v rámci Rady Evropy sice zakazuje trest smrti, ponechává však tuto možnost pro válečný stav či bezprostřední ohrožení země.

Za všech okolností jej pak ruší protokol číslo 13, který Polsko formálně podepsalo již v roce 2002, kdy vznikl, ratifikaci však polský parlament stále odkládal a Rada Evropy za to zemi několikrát kritizovala. Sejm i Senát schválily ratifikaci protokolu v průběhu letních prázdnin a v úterý svým podpisem tuto kapitolu polské historie definitivně uzavřel prezident Komorowski.

Poslední člověk byl ve čtyřicetimilionové zemi popraven oběšením za brutální znásilnění a vraždu v roce 1988, tedy ještě v průběhu komunistické totality.

Trest smrti v českých zemích

Za vlády císaře Josefa II. (1780 - 1790) byl trest smrti zrušen až do r. 1795, kdy byl znovu obnoven. 

Za první republiky nebyl trest smrti zrušen. Za dobu existence první Československé republiky bylo popraveno 20 osob. Za povšimnutí přitom stojí poměr mezi odsouzením k trestu smrti a jeho faktickým vykonáním. V daném období bylo k absolutnímu trestu odsouzeno celkem 433 osob, z nichž téměř 95 % byl trest zmírněn nebo prominut.

V období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) byl trest smrti uplatňován hojně, a to zejména v době vyhlášení stanného práva. Uvádí se, že oficiálně bylo od roku 1939 do roku 1945 popraveno 1079 osob.

V období let 1945 až 1948 bylo vyneseno 730 rozsudků smrti.

Po únoru 1948 byl trestněprávní systém poznamenán nástupem komunistického režimu k moci. Bylo umožněno uložení trestu smrti pro tzv. politické trestné činech. Mezi lety 1948 až 1968 bylo za politické trestné činy popraveno 248 osob. Asi nejznámějším symbolem popravených z politických důvodů byla JUDr. Milada Horáková, národně socialistická politička, oběšená po vykonstruovaném procesu v roce 1950. Poslední politická poprava byla provedena v roce 1960.

Poslední výkon trestu smrti byl na území současné České republiky vykonán 2. února 1989 v Praze. Popraven byl Štefan Svitek za čtyřnásobnou vraždu.

V roce 1990 byl novelou trestního zákona trest smrti zrušen a Listina základní práv a svobod (článek 6, odst. 3) zákaz trestu smrti na našem území následně potvrdila na ústavní úrovni. Nejvyšším trestem tak u nás zůstává odnětí svobody na doživotí.

Zrušení trestu smrti odpovídá vývoji práva ve většině vyspělých zemí. Pro ČR navíc zákaz trestu smrti vyplývá jako povinnost daná mezinárodním právem.