EU dostala košem, Island vstup odmítá. Mohou za to makrely?

Nejmenovaný zdroj z Evropské komise podle listu Fréttabladid konstatoval, že je to přirozený krok poté, co stávající středopravá islandská vláda dala znovu jasně najevo, že nemá v úmyslu v nadcházejících letech přístupová jednání obnovit. 

Islandský ministr zahraničí Gunnar Bragi Sveinsson ve čtvrtek v islandském parlamentu uvedl, že současný kabinet chce úzce spolupracovat s EU, aniž by se však Island stal členem unie.

"Rozpustili jsme naše pracovní skupiny a vyjednávací týmy. Žádné další vrcholné schůzky nebudou," řekl šéf islandské diplomacie ve čtvrtek v parlamentu. 

Veřejné mínění na ostrově není členství v Evropské unii nakloněno. Hlavní neshody s unií se týkají rybolovu - Reykjavíku a Bruselu se zatím nepodařilo vyřešit spor týkající se lovu makrel. Evropská unie hrozí obchodními sankcemi, pokud Island nesníží své kvóty.

Několik zemí v čele s Irskem poukazuje na to, že odchyt makrel v severních, na unijních kvótách nezávislých oblastech, enormně stoupá. Ohrožuje tak stav ryb a tím i budoucnost rybářů. Dublin tvrdí, že zatímco v roce 2006 se Island podílel na celkovém doporučeném lovu makrel v severovýchodním Atlantiku z jednoho procenta, nyní je jeho díl skoro čtvrtinový. Ještě více makrel si pro sebe nárokují Faerské ostrovy. Z necelých pěti procent se jejich účast za poslední čtyři roky zvedla na téměř třicet, píše deník e15.cz.

Faerské ostrovy se nechaly slyšet, že případné postihy unesou, jelikož „svět mimo EU je rozsáhlý".

Islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson trvá na tom, že Reykjavík udržitelnost lovu zohledňuje. Argumentuje tím, že se díky migraci ryb způsobené ohříváním vod v okolí ostrova vyskytuje více makrel, proto místní kvóty rostou. Míní, že zavedení postihů je nepravděpodobné, jelikož by porušovaly pravidla Světové obchodní organizace. O problému je prý každopádně připraven jednat.