Bývalý belgický král "živoří". Čtěte, co mu provedli

Antverpy - Bývalý belgický král Albert II. pokládá za nedostačující roční příjem 923.000 eur (23,8 milionu korun), který mu byl stanoven po jeho červencovém odstoupení. Tvrdí to dnes belgický deník Le Soir. Podle zpravidla dobře informovaného listu Albert nyní v tichosti vyjednává proplácení některých svých výdajů státem. Královský palác zprávu nepotvrdil, ale ani nepopřel.

Za svého dvacetiletého panování v letech 1993 až 2013 Albert II. pobíral ročně 11,5 milionu eur (296,6 milionu korun). Od chvíle, kdy předal 21. července trůn synovi Philippovi, dostává roční dotaci ve výši 923.000 eur, tedy asi "jen" 700.000 eur (18 milionů korun) čistého, upřesnil Le Soir. K dispozici má od státu navíc nejen ochranku, ale i tým deseti spolupracovníků.

Albert II. si ale na své finanční podmínky stěžuje. "Říká, že se s ním nezachází, jak doufal, a že mu to způsobuje těžkosti," citoval Le Soir nejmenovaný zdroj. List přitom poznamenal, že někdejší nizozemská královna Beatrix, která také nedávno odstoupila, dostala roční dotaci 1,4 milionu eur (přes 36 milionů korun).

Někteří Albertovi blízcí se snaží bývalému panovníkovi pomoci. Navrhují například, aby stát platil údržbu zámku Belvédère, ve kterém v Bruselu bývalý král žije. "Albert II. má své zásluhy a byl králem 20 let. Je nutné s ním jednat slušně," poznamenal jistý pozorovatel.

Jak se k požadavku postaví stát, není jasné. Belgie totiž nemá na rozdávání. Současné prognózy předpokládají velmi nízký nebo žádný růst HDP v roce 2013 a snižuje se rovněž míra optimizmu pro rok 2014 a roky následující. Belgie očekává delší období nízkého ekonomického růstu.

Zdá se, že není politicky průchodné navyšování daní nebo odbourávání některých daňových výhod. Vlámsko, se svými tendencemi posilovat svoji autonomii, chce využít své lepší rozpočtové situace k prosazení institucionálních změn výměnou za kontribuci do federálního rozpočtu. To přinese obtížná politická jednání, která nepřispějí k politické stabilitě země, informuje mzv.cz.

Vnucuje se spekulativní otázka o rozpadu Belgie. Na tuto otázku nelze seriózně odpovědět. Belgie směřuje zřejmě ke konfederativnímu uspořádání, kdy federální vláda bude „ve službách" regionálních vlád, které budou realizovat svou vlastní politiku a budou spravovat větší část veřejných financí. O novém politickém uspořádání by mohly rozhodnout parlamentní volby, jejichž řádný termín je na jaře roku 2014.

Související

Král Albert II., celým jménem JKV Albert Felix Hubert Teodor Kristián Evžen Maria Belgický

Bývalý král Albert musí v 84 letech na test otcovství

Bývalý belgický král Albert II. se musí podrobit testu otcovství. Na konci října o tom podle dnešních informací belgického tisku rozhodl bruselský odvolací soud. Vyhověl tak žádosti ženy, která tvrdí, že 84letý někdejší monarcha je jejím otcem. Podle listu La Libre stanovili soudci bývalému králi lhůtu tří měsíců, ve které se musí testu podrobit.

Více souvisejících

Král Albert II. (Belgie) Belgie

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

včera

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

včera

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

včera

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

včera

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

včera

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

včera

včera

včera

Tragická nehoda omezila provoz na D1. Zemřeli dva lidé z dodávky

Tragická nehoda dvou vozidel ve čtvrtek ráno omezila provoz na dálnici D1. Zemřeli dva lidé, příčinou a okolnostmi havárie se zabývá policie. Na dálnici se utvořily dlouhé kolony, řidiči musí počítat se zdržením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy