V Belgii zuří válka: Vlámové a Valoni se perou o pandy

Problém spočívá v tom, že vzácné pandy, které jsou téměř jistým tahákem pro návštěvníky, mají být k vidění v zoo ve frankofonním jižním Valonsku nedaleko města Mons, jehož posledním starostou není nikdo jiný než premiér Elio Di Rupo. A belgická nejstarší a nejznámější zoo v samotném srdci Antverp v severním Vlámsku je rozhořčená, že souboj o pandy prohrála se zvířecím parkem Pairi Daiza, který vznikl teprve před několika desítkami let.

"Měli bychom mít jistou podporu premiéra," řekla AFP Ilse Segersová, mluvčí Antverpské zoo, která vznikla v roce 1843. "Měli jsme tu pár pand už koncem 80. let a máme nezbytnou infrastrukturu," dodala.

Pobouření Antverpské zoo se rychle změnilo v politickou otázku, když člen silné vlámské separatistické strany Nová vlámská aliance (N-VA) Zuhal Demir obvinil Di Rupa z protekcionismu, aby zvířata dostal do soupeřícího parku na své straně lingvistické fronty.

Čína zapůjčuje pandy do zahraničních zoologických zahrad jen na základě přísně stanovených podmínek. Do Belgie pošle i speciální tým, který se o dvouleté pandy bude starat. V současnosti má ve světě pandy velké jen 16 zoologických zahrad.

Belgie vznikla v roce 1830 a králem se stal Leopold z německého rodu Sachsen-Coburg-Gotha. Už v té době byl velký rozdíl mezi frankofonním Valonskem, kde byla průmyslová centra v oblasti strojírenství, textilního průmyslu a těžby uhlí i hluboké lesy, a Vlámskem, které bylo přímořské, rovinaté a zemědělské.

Na rovinatém území Belgie se často válčilo. Náhlý vpád nacistických vojsk byl brutální. Bojovalo se hodně v Ardenách, germánští Vlámové měli mezi sebou kolaboranty. Po válce proto Valoni nechtěli krále německého původem a protisocialistického založením. Tato ´Question Royal´ zemi rozdělila trochu víc, i když následný král Baudoin se stal pojivem lidu i zprostředkovatelem mezi dvěma tábory. Další problém nastal až po složitém útlumu valonského těžkého průmyslu na konci 50. let.

Na území Beneluxu začalo vznikat Evropské hospodářské společenství, zároveň narůstal belgický federalismus umocněný tím, že Vlámsko bohatlo díky mechanizaci zemědělství, modernizaci, komputerizaci a vyšší vzdělanosti obyvatel, píše rozhlas.cz. Bohatý spolkový stát byl roku 1993 rozdělen na tři země: Valonsko, Vlámsko a federální Brusel, plný Vlámů, ale frankofonní.