Stovky zabavených obrazů patří Gurlittovi právem, zjistily úřady. Jeho otec je koupil od Goebbelse

Mnichov - Vyšetřovatelé z německého Celního kriminálního úřadu (ZKA) dospěli k závěru, že část sbírky obrazů moderního umění zabavené Corneliu Gurlittovi patří tomuto synovi obchodníka s uměním po právu.

Umělecká díla nacisté jejich původním majitelům zkonfiskovali za druhé světové války; 315 z více než 1400 zabavených obrazů ale "pochází výhradně ze státních a městských, respektive zemských muzeí", nacisté je zkonfiskovali na základě zákona a Gurlittovu otci je řádně prodali. Vyplývá to ze zprávy ZKA adresované německému ministerstvu financí, z níž dnes citovaly magazíny Focus a Bild am Sonntag.Proto prý zřejmě "nebudou moci bývalí majitelé těchto děl uplatnit své restituční nároky", soudí vyšetřovatelé celního úřadu. Naděje na vrácení obrazů se však nemusejí podle nich vzdávat někteří dědici původních židovských majitelů zkonfiskovaných děl.Celníci a policisté našli v roce 2012 při domovní prohlídce, provedené kvůli podezření z daňového podvodu, v bytě nyní osmdesátiletého Gurlitta v Mnichově 1406 obrazů, jejichž hodnota se odhaduje na miliardu eur. O případu ale informovaly německé úřady teprve minulý týden. Jde o díla, která patřila židovským sběratelům, nebo byla majitelům zabavena jako "zvrhlé umění". Tak označoval nacistický režim umělecká díla propagandou považovaná za "neněmecká" či "degenerovaná".Gurlittův otec - obchodník s uměním Hildebrand Gurlitt, který zemřel v roce 1956 - podle Bild am Sonntag v roce 1940 odkoupil od tehdejšího ministerstva propagandy 200 takzvaných "zvrhlých" uměleckých děl za 4000 švýcarských franků. Byla mezi nimi údajně například Rolnická rodina Pabla Picassa, Promenáda Marca Chagalla a Hamburský přístav jednoho z nejvýznamnějších představitelů německého expresionismu Emila Noldeho. O rok později pak Hiledbrand Gurlitt koupil od státu dalších 115 děl "zvrhlého" umění.Zabavené obrazy by se měly vystavit, myslí si NěmciPři prohlídce v bytě Cornelia Gurlitta zabavili vyšetřovatelé podle Focusu také obchodní knihy jeho otce. V nich jsou údajně zanesena jména židovských sběratelů, od nichž Hildebrand Gurlitt obrazy nakupoval, většinou za směšně nízké ceny.V bytě Cornelia Gurlitta bylo údajně zabaveno i 181 obrazů, které "s velkou pravděpodobností" patřily židovskému sběrateli z Drážďan. Ten je prodal před svým útěkem před nacistickým terorem. Dědici tohoto sběratele mají podle ZKA nárok na navrácení děl. Totéž se prý vztahuje i nejméně na dalších 13 obrazů, které nacistické instituce na jejich původních majitelích vymohly nebo jim byly prodány pod nátlakem.Delegace z úřadu spolkového kancléře podle informace magazínu Focus projednávala na bavorském ministerstvu spravedlnosti možnosti jak rychle zveřejnit seznam obrazů zabavených Gurlittovi.Skutečnost, že se tak dosud nestalo, mimo jiné kritizovalo tento týden Židovské  muzeum v Praze. "Domníváme se, že v oblasti restitucí takzvaného uloupeného  umění je třeba maximální transparentnosti," řekla jeho mluvčí Jana Havlíková.Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle řekl Focusu, že je mimořádně zvědavý na zabavená umělecká díla. Za mnohými obrazy se podle něj "zřejmě skrývají dramatické osudy utlačovaných a pronásledovaných lidí". Případní oprávnění dědici by měli být co nejdříve vypátráni, aby mohli dostat zpátky majetek uloupený nacisty.V průzkumu agentury TNS-Emnid pro Focus se 85 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby byla Gurlittova sbírka vystavena.

Související

Více souvisejících

Cornelius Gurlitt (syn obchodníka s uměním) nacisté Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy