Česko chce přilákat Čínu. Jsme připraveni hostit summit, říká Rusnok

Bukurešť - Česká republika je připravena příští rok hostit summit takzvané varšavské iniciativy pro spolupráci mezi Čínou a šestnácti zeměmi střední a východní Evropy. Na dnešním setkání šéfů vlád varšavské iniciativy v Bukurešti to řekl premiér Jiří Rusnok s tím, že by to byla dobrá příležitost, jak oslavit 65. výročí navázání diplomatických vztahů Číny a někdejšího Československa. Zároveň Rusnok podpořil vznik platformy pro regionální spolupráci v rámci zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy a Číny.

"Příští rok bude důležitým pro česko-čínské vztahy, jelikož oslavíme 65. výročí navázání diplomatických vztahů obou zemí. Na základě toho bychom rádi zorganizovali příští summit," uvedl Rusnok v projevu při zahájení nynější schůzky. V rámci summitu by se podle něj mělo rovněž konat i ekonomické fórum, kde by se opět mohli setkat podnikatelé zúčastněných zemí.

Rusnok podpořil myšlenku založit asociace pro spolupráci zemí regionu a Číny v jednotlivých oblastech. "Věřím, že to může přispět k intenzivnější a efektivnější spolupráci," uvedl. Zároveň navrhl, aby v Praze právě při příležitosti 65. výročí navázání diplomatických vztahů vznikla asociace regionů zúčastněných zemí. Rusnok v projevu poznamenal, že výrazný potenciál pro spolupráci evropských zemí s Čínou vidí především u obchodu, turismu, vzdělání a vědy.

Dnešní summit je první příležitostí pro vrcholné setkání nového čínského vedení s partnery ze střední a východní Evropy. Iniciativa má za cíl podpořit hlubší spolupráci regionu s Pekingem. 

Českého premiéra doprovází zhruba desítka podnikatelů. Ti by uvítali lepší přístup státu k čínským investorům, například v oblasti vízové politiky. "Těžko k nám půjdou investovat, když jim pak stát nedá vízum a čínští investoři si nemohou zkontrolovat své investice," řekl ředitel rozvoje podnikání realitní společnosti Lekvi&Partners Ladislav Kubizňák.

Dnešního summitu se kromě ČR a Rumunska účastní Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko. Schůzka navazuje na setkání předsedů vlád států střední, východní a jihovýchodní Evropy s čínským premiérem, které se uskutečnilo loni v dubnu ve Varšavě.

Vztahy Čína-ČR skřípou od roku 2008

Čína je čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a dokonce druhým největším dovozcem. Za rok 2012 ukázaly české statistiky mírný nárůst vývozu z ČR (1,674 mld. USD oproti 1,667 mld USD v roce 2011). Současně poklesl dovoz z ČLR (15,616 mld. USD oproti 18,9 mld USD) i celkový obrat (17,291 mld. USD oproti 20,568 mld. USD). Tím se poprvé po dlouhé době výrazně snížilo vysoké pasivní saldo obchodní bilance na 13,942 mld. USD (ze 17,233 mld. USD v roce 2011).

Vzhledem ke vstupu ČR do EU byla platnost Obchodně ekonomické dohody mezi vládou ČR a vládou ČLR, uzavřené v Pekingu dne 2. 11. 1993, ukončena dohodou mezi ČR a ČLR ke dni 1. května 2004. Začátkem 2004 byla sjednána nová Dohoda o hospodářské spolupráci, která byla podepsána během návštěvy prezidenta republiky V. Klause v ČLR dne 22. dubna 2004.

Na jejím základě byl ustanoven Smíšený ekonomický výbor (SEV), který má pravidelně zasedat a řešit konkrétní obchodní záměry a investiční projekty, stejně jako překážky a problémy ve vzájemném obchodě. První zasedání proběhlo v červenci 2006 v Pekingu, druhé zasedání se uskutečnilo v srpnu 2007 v Praze. Znovu se SEV sešel v Pekingu v prosinci 2008, další jednání je zatím z čínské strany odkládáno.

Politická a institucionální dimenze oboustranných ekonomických vztahů po nadějném startu v polovině první dekády zaznamenala výrazný útlum, informuje mzv.cr. SEV, ustavený na základě Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou ČLR, se po třech úspěšných setkáních v letech 2006, 2007 a 2008 již nesešel, jak se uvádí výše. Důvodem odkadu byl rozdílný pohled na některé otázky ve vzájemných vztazích. V průběhu roku 2013 došlo v této oblasti k pozitivním změnám a lze očekávat, že SEV by se v dohledné době mohl stát opět hybnou silou bilaterální ekonomické relace.

Související

Miroslav Kalousek

Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek. Tvrdí, že Česko musí začít škrtat, jinak mu hrozí bankrot, a řešení vidí například ve zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo na důchody.
Miloš Zeman

Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Více souvisejících

Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Čína

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

včera

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

včera

29. ledna 2026 21:59

Neuvěřitelné nasazení záchranářů. Za třináct minut řešili čtyři vážné případy

Náročnou šichtu mají za sebou záchranáři z Frýdku-Místku. Stala se jim totiž málo vídaná věc. Během necelé čtvrthodinky byli povoláni hned ke čtyřem případům. Šlo například o ženu v bezvědomí či o dítě zraněné při dopravní nehodě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy