Riga - Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis dnes po konzultaci s prezidentem Andrisem Bérziňšem nečekaně podal demisi. K odchodu z funkce se podle lotyšské tiskové agentury LETA rozhodl v důsledku nedávné tragédie v obchodním centru v Rize, kde zřícená střecha zabila 54 lidí.
Dombrovskis při zdůvodňování demise prohlásil, že "země potřebuje vládu, která bude schopna vyřešit vzniklou situaci". Budoucí kabinet by podle odcházejícího premiéra "měl mít větší podporu parlamentu i silnější mandát důvěry".
Spolu s premiérem podle lotyšské ústavy automaticky opouštějí své posty všichni ministři lotyšské vlády. Předpokládá se, že prezident Bérziňš vládu pověří setrváním ve funkcích do vytvoření nového kabinetu.
Záměr odejít z funkce dal už v úterý večer najevo lotyšský ministr vnitra Rihards Kozlovskis. Týž den na svou funkci rezignoval státní tajemník ministerstva hospodářství Juris Púce. Jeho manželka byla podle baltské tiskové agentury BNS šéfkou dobročinné nadace, která inkasovala značné finanční dary od stavební firmy, která obchodní komplex v Rize postavila.
Premiérova dnešní schůzka s prezidentem trvala půldruhé hodiny. Bérziňš v ní podle nepotvrzených informací sám vyzval premiéra, aby za tragédii v Rize převzal politickou odpovědnost. "Vyzývám všechny, kdo jsou schopni pohlédnout do budoucna, aby zvážili svou odpovědnost a příslušně se zachovali," řekl po setkání prezident novinářům.
Střecha obchodního centra Maxima se zřítila minulý čtvrtek a pod jejími troskami našlo smrt 54 lidí. Událost vyvolala v zemi šok a úřady krátce po neštěstí zahájily rozsáhlé vyšetřování. Podle předběžných expertíz byl příčinou neštěstí chybný projekt.
O příčinách havárie nemají vyšetřovatelé stále jasno. Média spekulují o chybném konstrukčním řešení objektu, na vině údajně může být i navážení stavebního materiálu, který střecha pokrytá mokrým štěrkem nevydržela. Majitelé obchodního centra údajně chtěli na střeše vybudovat zimní zahradu a dětské hřiště.
Tragédie rižského obchodního centra Maxima je největším neštěstím v dějinách samostatného Lotyšska. Dosud nejvíc obětí si v roce 2007 vyžádal požár domova pro seniory na západě země, při němž zahynulo 26 lidí.
Související
Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz
Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák