Mise na Mars bez návratu: V roce 2024 poletí 24 lidí, zájem mají i Češi

Podle webu Mars One se mezi 202.000 přihlášenými objevilo i devět lidí z České republiky, dvě Češky a sedm Čechů ve věku 23 až 48 let. Z portálu ale není zřejmé, zda se někteří z nich dostali mezi kandidáty. Jedna z přihlášených Češek pod jménem Lucy ČTK sdělila, že do užšího výběru postoupila.

Zájemci, kteří se nyní stali z uchazečů vážnými kandidáty, pocházejí ze 107 zemí, především ze Spojených států (297), Kanady (75), Indie (62) a Ruska (52). Většina z nich je ve věku od 25 do 35 let. Je zde více mužů než žen, 586 ku 472, upřesnil web deníku Le Figaro.

První kolo selekce oddělilo ty, kteří mají podle odborníků Mars One fyzické a duševní předpoklady k podobné misi, od těch, kteří se tak nejeví či zjevně neberou misi moc vážně. "Dokonce jsme měli pár zájemců, kteří se na svých zaslaných videích představili nazí," uvedl web.

Další tři výběrová kola v příštích dvou letech, která vytvoří asi šest týmů po čtyřech osobách, budou podle Mars One vzrušující zkušeností pro kandidáty a místa jejich původu. Podrobnosti o průběhu letošní selekce se zveřejní po uzavření dohod s médii. "Očekáváme, že ze zbylých kandidátů se stanou celebrity v jejich městech a zemích. Bude to velmi zajímavé," citoval web Mars One svého hlavního představitele Base Lansdorpa.

Dobrovolníci riskují rakovinu

Vyslání materiálu potřebného k vybudování stanic na Marsu má začít za pomoci bezpilotních modulů v roce 2022. Cesta první skupiny "velvyslanců Země" k rudé planetě se plánuje na duben 2024 a měla by trvat 210 dní. Druhá skupina má vyrazit o rok později, upřesnil francouzský list.

Organizátoři projektu, který si podle nich vyžádá šest miliard dolarů, ale zatím zůstávají diskrétní ohledně stavu financování a řešení technických těžkostí, které s podobnou smělou misí souvisejí. "V tomto stádiu nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že cesta k Marsu se opravdu uskuteční," poznamenal Le Figaro.

Odborníci v možnost realizace projektu moc nevěří, zpochybňují ho po finanční i praktické stránce. Největší riziko podle nich představuje vysoká úroveň radioaktivního záření, která by mohla prvním kolonizátorům Marsu zničit imunitní systém a vyvolat u nich rakovinu.

Pozemské laboratoře už před lety naznačily, že všudypřítomný prach na Marsu, který obsahuje jemná zrnka silikátů, by mohl ohrožovat lidské zdraví. Zdá se, že by po vdechnutí do plic reagoval s vodou, přičemž by se v plicích uvolňovaly nepříjemné chemikálie. Nejde ale jenom o silikáty. Vedoucí zdravotník NASA Richard Williams na konferenci H2M prohlásil, že se jako stále reálnější problém na povrchu Marsu ukazují chloristany, soli kyseliny chloristé, známé též jako perchloráty.

Inženýr Boeingu a vedoucí týmu systému podpory života na ISS Greg Gentry očekává, že by prach na Marsu mohl poškozovat důležité přístroje, jako jsou vzduchové filtry anebo čističky vody. Anderson z Paragon Space Development to nakonec vcelku trefně shrnul s tím, že největším problémem s prachem na Marsu je naše nevědomost, píše server osel.cz.

Nizozemský inženýr Bas Landrop, který v roce 2012 s projektem přišel, je ale stále optimista. Potřebné prostředky chce získat od partnerských firem a od sponzorů, včetně médií. Mimo jiné prý plánuje nepřetržitý videopřenos ze života kolonistů na způsob televizní reality show.