Brusel - Ministři zahraničí zemí Evropské unie se dnes dohodli na uvalení sankcí pro činitele zodpovědné za násilnosti na Ukrajině. Novinářům to řekli unijní ministři při odchodu z jednání a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci. EU dotčeným představitelům neudělí cestovní víza a zmrazí jim majetky. Jména osob nyní nejsou veřejná, na seznamu i přesné podobě sankcí se stále pracuje a vše má být hotovo v nejbližších hodinách, řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Konkrétní jména by měla být známa nejvýše do dvou dnů, potvrdil také slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Podle Moskvy by Západ měl sankce uvalit nikoliv na ukrajinské hodnostáře, ale na vůdce radikálních demonstrantů.
Seznam by se podle Zaorálka měl ale týkat těch představitelů, kteří jsou odpovědní za násilné činy. "Vývoj a to, koho postihnou, bude záležet také na tom, jak se vyvinou jednání, která jsou nyní vedena," podotkl český ministr. Pokud by se měly sankce týkat také představitelů opozice odpovědných za násilí z této strany, nesmí o zařazení rozhodovat například ukrajinské bezpečnostní orgány; proces chce mít pod kontrolou sama EU.
Sankce podle českého ministra přijdou každopádně a hlediskem je právě odpovědnost dotčených za násilné činy, které se na Ukrajině dějí. Proto prý není možné vyloučit ani to, že budou namířeny i proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Zaorálek ale také v této souvislosti zdůraznil, že konečná podoba seznamu nyní neexistuje.
Západ by podle náměstka ruského ministra zahraničí Grigorije Karasina měl uvalit sankce nikoliv na ukrajinské hodnostáře, bránící pořádek, ale na "ideology násilností". "Beztrestnost mládeže, přímo řečeno radikálů a extremistů z Majdanu, má velice těžké následky," řekl diplomat agentuře ITAR-TASS a dodal, že "jednostranná podpora EU a USA těm, kdo navařil kaši na Majdanu, nebudí optimismus".
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina uvedl, že Janukovyč telefonicky sám požádal, aby Rusko vyslalo do Kyjeva zvláštního zmocněnce. Ten má zprostředkovávat rozhovory mezi vládou a opozicí. Touto osobou bude ombudsman Vladimir Lukin, informuje web CT24.
Ukrajina prožívá nejkrvavější dny od roku 1991
Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od úterý se oběťmi nepokojů stalo 64 lidí. Kyjevská radnice se mezitím dopočítala 67 těl, z toho 39 prý zahynulo dnes. Koordinátor zdravotnických služeb protestujících Oleh Musij ale agentuře AP sdělil, že jen dnes zemřelo nejméně 70 demonstrantů a dalších 500 utrpělo zranění. Počet mrtvých se podle něj může ještě zvýšit.
Demonstrantům, mezi nimiž jsou i bojovníci radikální pravice, se dnes podařilo znovu ovládnout bezmála celé kyjevské centrum, které v minulých dnech částečně obsadili těžkooděnci. Shromáždilo se zde na 30 tisíc lidí. Výsledkem prudké ranní opoziční ofenzivy je obsazení ústí ulice Hruševského, kde aktivisté budují nové barikády. Pronikli také na Chresčatyk a přilehlé Evropské náměstí. Podle kyjevských novinářů se jednotky pořádkových sil "masově" vzdávají demonstrantům.
Policie podle agentury Unian na většině míst ustupuje, odstranila blokádu přilehlých ulic. V centru hoří hromady zapálených pneumatik, demonstranti zpevnili zátarasy kovovými konstrukcemi, ukořistěnými policejními štíty a troskami podpálených vozidel. Dobrovolníci plní lahve benzinem a vytrhávají zbytky dlažby, kterou pak předvoj na barikádách vrhá na hlavy policistů.
Související
"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste
Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový
Ukrajina , Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 2 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 6 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 9 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 12 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 13 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák