Horor za zdmi ZOO: Na smrt jdou tisíce zvířat, i tygří mláďata

Kodaňská zoo své rozhodnutí utratit 1,5 roku starého žirafího samečka odůvodnila snahou zabránit příbuzenskému křížení zvířat. Uvedla, že jí tento krok doporučila Evropská asociace zoologických zahrad (EAZA), poněvadž má ve svém rozmnožovacím programu v Evropě už mnoho žiraf s podobnými geny.

"Provádíme to, když je to nutné. Kdybych měl stanovit průměr za posledních deset let, tak by to bylo takových 20 až 30 případů za rok," říká vědecký ředitel kodaňské zoo Bengt Holst, jehož citoval server BBC News. Toto číslo nezahrnuje pouze "charismatickou velkou faunu", která má potenciál dostat se do novinových titulků, ale i některá menší zvířata.

Usmrcování zvířat ale celkem otevřeně přiznávají i další zoologické zahrady v Dánsku. Jen pár týdnů před smrtí Mariuse zabila jiná dánská zoo dva lvy. "V zoo v Odense máme kolem 2000 živočichů. A každoročně je to asi deset zvířat, která jsou přebytečná a je nutné je utratit. Je to jen velmi malá část z celkového počtu," podotýká kurátor Michael Sörensen.

Organizace 340 zoologických zahrad, které spadají pod EAZA, nezveřejňuje záznamy o narození a úmrtí zvířat, výkonná ředitelka Lesley Dickieová ale odhaduje, že v evropských zoologických zahradách je každý rok provedena plánovaná eutanazie u 3000 až 5000 zvířat.

Z dostupných údajů a dalších rozhovorů BBC zjistila, že od října 2012 bylo v evropských zoologických zahradách utraceno pět žiraf - všechny v Dánsku. V roce 2012 byli v Evropě usmrceni čtyři hroši - v Portugalsku, Španělsku, Německu a Dánsku, mezi lety 2000 a 2012 bylo utraceno 22 zdravých zeber a mezi roky 2000 a 2009 také jedenáct přímorožců arabských v Edinburghu, Londýně, Rotterdamu a Curychu, plus desítky dalších v zoo v Kataru a Spojených arabských emirátech.

Čtyři němečtí zaměstnanci zoo byli rovněž v roce 2010 stíháni za údajně bezdůvodné zabití tří tygřích mláďat v zoo v Magdeburgu (ačkoli EAZA posoudila tento krok jako "zcela rozumný a z vědeckého hlediska opodstatněný").

Někteří profesionálové před zveřejňováním počtu utracených zvířat varují. "Tato čísla mohou znít příliš děsivě," podotýká britský expert Simon Tonge. "Titulek 'Zoologické zahrady utratí tisíce zvířat ročně' může být zavádějící. Většina těchto zvířat jsou krysy, myši nebo něco podobného," argumentuje.

Ať už je počet utracených zvířat v evropských zoologických zahradách jakýkoli, každopádně je podle BBC zřejmé, že tento počet neustále stoupá. "Před dvaceti lety se žirafy nerozmnožovaly tak dobře jako dnes. A my nemůžeme naši zahradu už dál rozšiřovat," vysvětluje vědecký ředitel Holst z kodaňské zoo.

Psali jsme: Dánská zoo lže. Utracení další žirafy nikdo nenařídil, tvrdí šéf Zoo Praha Hrůzné VIDEO: Žirafáka (2) rozřezali před dětmi na kusy, pak hodili lvům  

Dnešní zoologické zahrady jsou na rozdíl od minulosti nuceny reagovat na skutečnost, že celoživotní zajetí a vystavování zvířat je považováno za vykořisťování a trápení zvířat. Zoo na to odpovídají, že se již odpoutala od původních funkcí - demostrace koloniální moci, pyšnění se vzácnými trofejemi, provozování zábavných parků - a zajetí zvířat je jen nutné zlo.

Přibližně 10 000 zoologických zahrad po celém světě prohlašuje, že jejich společný cíl je dvojí: záchrana druhů před vyhynutím (zachování druhu) a zlepšení znalostí veřejnosti o zvířecích druzích a o místech jejich výskytu (vzdělání).

Zoologické zahrady se považují za (část) řešení. Metodou záchrany, kterou předkládají je ochrana v zajetí: jednotlivá zvířata ohrožených druhů jsou odebrána z divočiny nebo chovu zvířat, která již v zajetí žijí. Je to kompromis - svoboda jednotlivce je obětována pro přežití celého druhu - zoo tvrdí, že se za toto přežití zaručují svým posláním. Otázkou je, zdali rozmnožování zvěře v zajetí je řešením pro krizi biorozmanitosti. Zabrání to přímému vymírání (některých) druhů? A jestli je zajetí odpovědí na tuto otázku, ospravedlňuje to podmínky, v jakých žije většina zvířat držených v zoo?

Ochrana zvířat v zajetí představuje dva na sobě závislé aspekty: dosažení schopnosti reprodukce chovaných jedinců a znovunavrácení do volné přírody. Rozmnožování v zajetí se ukazuje jako neefektivní z důvodů ekologických i ekonomických. Zatímco ochrana v přírodě chrání celý ekosystém, rozmnožování v zajetí pouze jeden atraktivní druh, na což doplácí mnoho druhů méně známých, ačkoliv stejně ohrožených.

Stereotypní chování zvířat - je termín vystihující mechanismus chování zvířat jako odpověď na život v zajetí. Znamená to, že je zvíře ve stresu na nemá dobrou péči. Nuda a frustrace pramenící ze zajetí všeobecně, která je umocňována nezájmem pečovatelů, sterilním prostředím a nedostatkem příležitosti ke shánění potravy (aktivity, které současně udržují zvíře v kondici a zaměstnané ve svém domovském prostředí) nutí zvíře vyvíjet nové strategie pro vyplnění času nebo náhradní aktivity. Ty mohou mít podobu ochablosti, popocházení, kolébání se nebo sebemrzačení (nadměrné olizování, kousání). Lze je snadno rozpoznat - nekonečné kývání hlavou, končetinami, přecházení sem a tam po stejné trase podél mříží, informuje differentlife.cz.