Rusko pod palbou: Ozval se Londýn, křičí Turecko, G7 slibuje Kyjevu miliardy

"Situaci na Ukrajině pozorně sledujeme," píše se ve společném prohlášení, které zveřejnilo německé ministerstvo financí. Skupina G7 se podle prohlášení shoduje, že MMF je nejvhodnější institucí k zajištění pomoci ve formě poradenství a financování, které by bylo spojeno s nezbytnými reformami.

Nejmenovaný představitel ukrajinské centrální banky řekl agentuře Reuters, že do Kyjeva dnes dorazí delegace MMF, která v úterý zahájí jednání. Ukrajina již dříve uvedla, že bude během příštích dvou let potřebovat finanční pomoc kolem 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard Kč), aby odvrátila státní bankrot.

Ozvalo se Turecko

Na Moskvu se nadále snáší sprška odsuzujících a varovných výroků kvůli vojenskému obsazování ukrajinského Krymu. Londýn se podle britského ministra zahraničí Williama Haguea obává vyslání dalších ruských vojáků na Ukrajinu, a to i mimo poloostrov Krym. Také Varšava dnes Moskvu varovala před "vážnými důsledky" intervence na Krymu.

"Samozřejmě, že se velmi obáváme jakékoli možnosti dalšího pohybu Ruska do dalších částí Ukrajiny, ale to neznamená, že situace na Krymu je stabilní," řekl Hague v rozhovoru pro BBC. Rusko podle něj vytvořilo velmi napjatou a nebezpečnou situaci.

"Zblízka" situaci na Ukrajině sleduje také Turecko, které je znepokojeno zejména osudem tatarské menšiny na Krymu. "Máme důležitou povinnost pamatovat na Tatary a jednáme se zainteresovanými stranami, aby spor nepřerostl v ozbrojený konflikt. Nemůžeme zůstat pouhými diváky tamního dění," řekl agentuře AFP nejmenovaný vládní zdroj.

Přestože národnostní složení obyvatel Krymu se postupně mění, pořád dominují Rusové, kteří tvoří přes 60 procent obyvatel. Kolem čtvrtiny tvoří Ukrajinci a zbytek především muslimští Krymští Tataři, které nechal diktátor Stalin v roce 1944 deportovat do Střední Asie. Ti se masově vracejí v posledních dvaceti letech a jsou pod dojmem historických událostí silně protiruští, uvedl Reflex.cz.

Námořníci se ještě nevzdávají

Obrněná vozidla ruské armády se podle ukrajinské pobřežní stráže shromažďují na své straně průlivu, kterým vede hranice mezi Ukrajinou a Ruskem.

V Simferopolu v noci údajně došlo k výbuchu v muničním skladu. Zatím ale nikdo incident nepotvrdil a ani zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu nic neslyšel. Ve městě prý panuje klid, dál pokračuje vyjednávání mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Nad kasárnami v Simferopolu stále vlaje ukrajinská vlajka a vojáci se odmítají vzdát.

Několik základen ruskému tlaku vzdoruje, pouze v Sevastopolu přísahal velitel ukrajinského námořnictva věrnost Krymu. Kyjevem byl proto okamžitě vyměněn a bude stíhán pro vlastizradu.

Lodě jsou podle všeho stále pod kontrolou Kyjeva. Vlajková loď námořnictva se vrací z protipirátské mise u somálských břehů a teď kotví někde u Kréty. Její velitel do Kyjeva hlásil, že na lodi stále vlaje ukrajinská vlajka, uvedl Rozhlas.cz.

Zastupitelé krymského Sevastopolu zvolili novým starostou bohatého podnikatele Alexeje Chala. Problém ovšem je, že Chala má ruské občanství. Sám tvrdí, že přímořský Sevastopol je ruské město a proto má mít i ruského starostu. Říká se mu to dobře, protože mu záda kryjí vojáci z místní velké ruské námořní základny.

Dalším současným problémem je dle týdeníku Reflex to, že mnoho členů speciálních jednotek ukrajinské milice, která se jmenovala Berkut, se vrátilo v minulých dnech domů, protože nová vláda organizaci rozpustila. Jenže mnoho „berkuťáků" pochází právě z Krymu. Je to nebezpečná a dobře vycvičená skupina, která se obrací o pomoc k Moskvě.