SANEP: Češi Řecko zachraňovat nechtějí

Finanční pomoc bankrotujícímu Řecku ve výši 110 miliard eur, kterou schválila Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, nepodporuje 59,9% dotázaných.

Podle názoru 54,2% respondentů poskytnutá finanční půjčka Řecku nezabrání jeho bankrotu.

Proti pomoci ČR Řecku je pak 80.1% dotázaných. S finanční pomocí ČR Řecku naopak souhlasí pouze 13,6% respondentů.

Obavu, že by řecká krize mohla postihnout i další státy EU jako např. Portugalsko a Španělsko, sdílí 71,6% respondentů.

Dopadů řecké krize na státy EU, a tedy i ČR, se pak obává 77% dotázaných.

V případě, že by ČR postihl stejný osud jako Řecko, EU by podle názoru 42,4% dotázaných naší zemi také pomohla. O opaku je však přesvědčeno 39,2% dotázaných. 

Řecká krize podle názoru 61,6% respondentů poukazuje na problémy ve státech eurozóny, v nichž je jednotnou měnou euro.

Celkově se řecká ekonomická krize odráží i na názoru domácí veřejnosti ohledně vstupu ČR mezi státy eurozóny a přijetí eura. Více jak dvě třetiny (73,8%) se totiž domnívají, že není nutné usilovat o co nejrychlejší přijetí eura.

Souhrnem lze říci, že řeckou ekonomickou krizi vnímá domácí veřejnost velice ostražitě a s jistými obavami z dalších dopadů v rámci států EU, a tedy i na ČR. Negativní postoj k půjčce Řecku může být dán informacemi médií, které poukazují na fakt, že si řečtí občané žijí nad poměry na úkor svých finančních možností. Z toho vyplývá i názor nadpoloviční většiny dotázaných, že ani půjčka nezabrání bankrotu Řecka. V každém případě je zjevné, že hrozba státního bankrotu Řecka je vnímána českou veřejností jako zásadní problém, který nelze bagatelizovat.